CELLULAR AND MOLECULAR IMMUNOREGULATION
Jan Frič vystudoval imunologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal i doktorát. Následně se několik let podílel na výzkumu v singapurské Agentuře pro vědu, technologie a výzkum (A*STAR) a Singapore Immunology Network (SIgN). V Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) vede výzkumnou skupinu buněčné a molekulární imunoregulace. Jan Frič se dlouhodobě zaměřuje na translační výzkum imunologie a imunoterapie. V současnosti mimo jiné koordinuje projekt BEATsep financovaný programem Horizon Europe, který se spolu s 11 partnerskými institucemi napříč Evropou zaměřuje na výzkum a prevenci dlouhodobých následků sepse a septického šoku.
Odhalujeme tajemství imunity
Výzkumné zaměření
- Náš výzkumný tým se zaměřuje na různé aspekty lidské imunitní odpovědi především na propojení základních mechanismů imunity a signalizace imunitních buněk s vývojem poruch a patologií. Hlavní témata jsou (i) role imunitní odpovědi v progresi sepse a septického šoku, včetně studia dlouhodobých následků; (ii) studium stárnutí imunitního systému a charakterizace imunosenescentního fenotypu u řady kohort pacientů včetně přeživších onkologických onemocnění nebo u pacientů s neurodegenerativním onemocněním či chronickými kardiovaskulárními problémy; (iii) 3D modely lidských mukózních tkání umožňující studium imunitní odpovědi v mikroprostředí. (iv) signalizace imunitních buněk, především úloha calcineurin-NFAT dráhy ve vzniku susceptibility k infekcím. (v) imunometabolismus jako řídící mechanismus imunitní odpovědi
- Naše úzká spolupráce s lékaři vytváří příležitost k provedení základního výzkumu se silným translačním přístupem podle přístupu od zkumavky k lůžku (from bench to bedside).
- Náš tým spolupracuje s řadou partnerů: Department of Pathophysiology, Third Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic; Veterinary Research Institute, Brno; Institute of Hematology and Blood Transfusion in Prague; Czech Centre for Phenogenomics, Institute of Molecular Genetics, Prague; Central European Institute of Technology, Brno; University of Perugia, Italy; Latvian Institute of Organic Synthesis, Riga
Hlavní cíle
- Popis úlohy TLR receptorů při akutní imunitní odpovědi, chronickém zánětu a regeneraci tkání pomocí mukózních 3D organoidů a imunitních buněk.
- Charakterizace dynamických změn imunitního systému během nástupu a progrese septického šoku. Dlouhodobé změny imunity způsobené septickým šokem.
- Popis molekulárního propojení mezi vrozenou imunitní signalizací a metabolickými změnami v myeloidních buňkách.
- Popis mechanismů odpovědných za nástup vrozené imunitní paměti jako nástroje ke snížení náchylnosti pacientů k respiračním infekcím.
- Rozvíjet translační výzkum v oblasti imunosenescence a zánětu prostřednictvím analýzy různých kohort starších osob, pacientů s chronickými zánětlivými poruchami a dětí, které přežily nádorová onemocnění.
- Mechanismus kontrolující aktivaci imunitního systému u chronických zánětů (např. Crohnova choroba)
Technologické vybavení
- Flow Cytometry Facility přizpůsobená ke komplexní analýze a izolaci buněk (MoFlo Astrios, Spektrální cytometr SONY SA3800)
- Magnetický buněčný separátor (AutoMACS, Miltenyi) vhodný k automatické a rychlé separaci a obohacení buněčných populací s velkou čistotou.
- Multifotonový Mikroskop vhodný k analýze celé tloušťky tkáňových explantátů a 3D kultur.
- Konfokální Laserový Scanovací Mikroskop vhodný pro zobrazování živých buněk.
Členové týmu
- Mgr. Marcela Hortová Kohoutková, Ph.D.
- Mgr. Ivana Andrejčinová
- Mgr. Kamila Bendíčková, Ph.D.
- Bc. Gabriela Blažková
- Mgr. Veronika Bosáková
- Michaela Haláková
- MUDr. Martin Helán, Ph.D.
- Mgr. Martina Jurásková
- Mgr. Filip Kafka
- Mgr. Petra Lázničková, Ph.D.
- Kamila Ondráčková, DiS.
- Ioanna Papatheodorou, MSc.
- Jindra Pitáková
- Mgr. Zuzana Tomášiková
- Martin Veverka
Asistentka
Romana Vlčková
Projekt BEATsep
Jsme koordinátorem mezinárodního projektu BEATsep. Koordinujeme výzkum post-septického syndromu v 11 institucích v 6 zemích Evropy.
BEATsep představuje interdisciplinární přístup, který spojuje výzkumné týmy zabývající se konkrétními aspekty dlouhodobých následků sepse a vývoje PICS, a klinické specialisty v péči o pacienty se sepsem, a lékaře zabývající se léčbou a prevencí dlouhodobých výsledků a PICS. Vzhledem k očekávaným velkým objemům dat výzkumníci využijí algoritmy umělé inteligence (AI) k integrování složitých klinických a výzkumných dat, a vytvoří snadno použitelný prediktivní nástroj schopný identifikovat pacienty se sepsí s nejvyšším rizikem snížené kvality života.