Aktivity výzkumného týmu Laboratorní translační výzkum v onkologii

Výzkumný tým Laboratorní translační výzkum v onkologii (LOTR) FNUSA-ICRC se zaměřuje především na dětskou onkologii a jeho cílem je přinášet nové poznatky z oblasti biologie nádorů do praxe. Tým pod vedením prof. RNDr. Renaty Veselské, Ph.D., M.Sc. úzce spolupracuje s klinickými onkology i patology tak, aby výzkumy prováděné v laboratořích mohly být co nejdříve využity k vytvoření nových způsobů, jak léčit pacienty. „Zaměřujeme se zejména na podrobnou molekulární charakterizaci konkrétního nádoru, což je klíčové z hlediska identifikace cílů pro tzv. precizní léčbu, a dále se zabýváme nádorovými kmenovými buňkami, které hrají klíčovou roli v mechanismech tumorigeneze“ uvedla prof. Veselská. V letošním roce publikoval tým LOTR hned několik publikací v prestižních časopisech, na některé z nich se podíváme podrobněji.

Velmi důležité poznatky o biologických vlastnostech rabdomyosarkomu, nádoru postihujícího typicky svalovou tkáň u dětí, publikoval kolektiv autorů z Laboratoře nádorové biologie MU a výzkumného týmu LOTR pod vedením RNDr. Jana Škody, Ph.D. a prof. Veselské v časopise Cancers, který se řadí mezi 25 % nejkvalitnějších v kategorii Onkologie. Autoři popsali nový přístup ke studiu molekulárních charakteristik vysoce agresivních buněk rabdomyosarkomu, tedy tzv. nádorových kmenových buněk zmiňovaných výše. Tyto buňky často odolávají protinádorové léčbě a jsou zodpovědné za opětovný růst nádoru i vznik metastáz. V laboratorních podmínkách se nádorové kmenové buňky vyznačují tím, že jsou jako jediné ze všech buněk nádorové masy schopny iniciovat vznik a růst nádoru. Toho využili autoři publikované studie a prokázali, že během postupně opakovaného injikování rabdomyosarkomových buněk do myší se v jednotlivých vzorcích zastoupení nádorových kmenových buněk zvyšuje. Jako první tak přinesli důkazy o tom, že nádorové kmenové buňky rabdomyosarkomu se vyskytují ve vysoce plastickém stavu, kdy vykazují znaky epiteliálních i mezenchymálních buněk, což by mohlo vysvětlovat jejich schopnost reagovat na změny mikroprostředí či odolávat protinádorové terapii.
Článek naleznete zde: https://doi.org/10.3390/cancers12010196

Další publikace zveřejněná v mezinárodním časopise Cells, prokázala velmi neobvyklou a dosud neznámou lokalizaci proteinu NANOG uvnitř buňky. Tento protein je známý jako transkripční faktor důležitý například pro správnou funkci kmenových buněk a jeho přítomnost je proto typická pro buněčné jádro. Autoři pod vedením dr. Škody a prof. Veselské však popsali neobvyklou lokalizaci proteinu NANOG v rámci centrosomu, tedy struktury, která se významně podílí na mnoha fyziologických pochodech v buňce včetně buněčného dělení. Výsledky studie jednoznačně prokázaly, že NANOG se vyskytuje v centrosomech buněk různého původu, od embryonálních kmenových buněk a fibroblastů po mnoho typů nádorových buněk. „Zcela nový je rovněž poznatek, že přítomnost proteinu NANOG v rámci centrosomu se mění v jednotlivých fázích buněčného cyklu,“ dodala Mgr. Erika Mikulenková, první autorka článku, který tak poukazuje na možnou, dosud nepopsanou úlohu proteinu NANOG v procesu duplikace centrosomů, což je velmi důležité z hlediska porozumění funkcím transkripčního faktoru NANOG v buňce.
Článek naleznete zde: https://doi.org/10.3390/cells9030692

Vznik rezistence bývá u nádorových onemocnění jedním z nejčastějších důvodů selhání jejich léčby a relapsu. V mezinárodním časopise International Journal of Molecular Sciences byl publikován přehledový článek, který se věnoval tomuto problému při využití nízkomolekulárních inhibitorů tyrozinkináz v protinádorové terapii. Pod vedením prof. Veselské se autoři práce zaměřili na souhrn dosavadních poznatků ohledně interakcí tyrozinkinázových inhibitorů s membránovými transportéry – „pumpami“, které jsou schopny odstraňovat léčiva z nádorových buněk. Článek přinesl nový pohled na potenciální klinické využití tyrozinkinázových inhibitorů, kdy některé z nich by mohly být netradičně využity právě k blokování činnosti membránových transportérů zodpovědných za rezistenci. „Na základě syntézy předchozích studií jsme také nastínili různé léčebné strategie, které by vhodnou kombinací tyrozinkinázového inhibitoru s konvenčními cytostatiky nebo jinými cílenými léčivy mohly vést k překonání lékové rezistence a ke zlepšení úspěšnosti léčby nádorových onemocnění,“ popsala Mgr. Mária Krchniaková, první autorka této práce.
Článek naleznete zde: https://doi.org/10.3390/ijms21093157