Vyšetření srdce magnetické rezonance u pacientů se sarkoidózou za použití parametrického mappingu

Sarkoidóza je onemocnění nejistého původu, které postihuje více systémů, zejména však dýchací cesty. Typická je tvorba granulomů – proto se sarkoidóza řadí mezi granulomatózní choroby. Granulomy jsou ložiska v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět. Sarkoidóza častěji postihuje ženy než muže, a to v poměru 1,5–2,0:1. Sarkoidóza srdce je klinicky vzácná, postihuje pravděpodobně pod 5% pacientů (i když podle některých prací až 40% nemocných), přesto patří mezi nejzávažnější formy této nemoci, protože způsobuje poruchy rytmu (arytmie), které mohou vyústit až v náhlou smrt.

Vědci z výzkumného týmu Kardiovaskulární magnetická rezonance Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se ve své studii nazvané „T1 mapping myokardu s využitím mapování SMART1Map a MOLLI u asymptomatických pacientů s recentně diagnostikovanou extrakardiální sarkoidózou“ (Myocardial T1 mapping using SMART1Map and MOLLI mapping in asymptomatic patients with recent extracardiac sarcoidosis) zaměřili na to, zda by mohla magnetická rezonance včas detekovat srdeční postižení.

Do studie bylo zahrnuto sto dvacet pacientů s recentně diagnostikovanou extrakardiální sarkoidózou a bez anamnézy srdečních onemocnění – sto třináct z nich podstoupilo vyšetření CMR. Průměrná doba od diagnózy sarkoidózy byla 0,8 (0,2‐3,3) let. „T1 mapping je relativně nová zobrazovací technika srdeční magnetické rezonance, díky které lze získat údaje o T1 relaxačním času a extracelulárním objemu (ECV) myokardu, což jsou charakteristiky, které by měly být ovlivněny případným výskytem granulomů v myokardu“ uvedl doc. MUDr. Roman Panovský Ph.D., vedoucí výzkumného týmu.

Výsledky studie oproti očekávání ukázaly, že u asymptomatických pacientů s extrakardiální sarkoidózou nebyly nalezeny známky srdečního postižení za použití běžných parametrů hodnotících celkovou i regionální funkci levé komory. Navíc nebylo nalezeno ani prodloužení nativních T1 relaxačních časů myokardu a hodnota ECV nebyla zvýšena. Studie ukazuje, že v časných stadiích sarkoidóza nemusí postihovat srdce vůbec, pravděpodobně k postižení myokardu dochází až později, s jistou latencí. Studie byla publikována v časopise NMR in Biomedicine (IF 3,2).