Marco Cassani: Stipendium iCARE-2 je splněný sen

Postdoktorský výzkumník ve výzkumném týmu Kardiovaskulární systém – mechanobiologie (CSM) Marco Cassani Ph.D. dosáhl významného úspěchu. Se svým projektem “Mechanobiologicky zprostředkované interakce nanočástic s buňkami k rozvoji imunoterapie proti rakovině prsu“ získal stipendium iCARE-2, spolufinancované italskou Nadací AIRC pro výzkum rakoviny a Evropskou unií v rámci akce Marie Skłodowské-Curie (H2020–MSCA-COFUND-2017, grantová dohoda č. 800924).

Co přesně bude Marco Cassani v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) zkoumat? Nejen na to jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.

Marco, proč právě Brno?
Asi před rokem a půl jsem se účastnil mezinárodního workshopu pro evropský výměnný projekt RISE, jehož cílem je podpora mobility výzkumných pracovníků z různých zemí. Tam jsem se potkal s Giancarlem Fortem – mým současným šéfem, což jsem tehdy samozřejmě ještě netušil. Po ukončení doktorského studia v Itálii jsem hledal pozici postdoktorský výzkumník, protože jsem chtěl čelit novým vědeckým výzvám a rozšířit svou výzkumnou síť. Vzpomněl jsem si na RISE a zjistil jsem, že Giancarlo, spolu s koordinátorkou projektu Francescou Cavalieri z Melbourne, hledá výzkumné pracovníky, kteří se chtějí připojit k této výměnné síti. To byla přesně ta příležitost, kterou jsem hledal a mohu říct, že jsem si našel mnohem více než jen práci. V Centru translační medicíny FNUSA-ICRC (CTM) mám vynikající zázemí a špičkové vybavení a Brno považuji za příjemné, bezpečné, přátelské a uvolněné město. Také jsem měl možnost objevit krásy České republiky, například Adršpach nebo Český Krumlov a zatím jsem se setkal jen s přátelskými a upřímnými lidmi.

Co konkrétně budete v rámci svého projektu zkoumat?
Název “Mechanobiologicky zprostředkované interakce nanočástic s buňkami k rozvoji imunoterapie proti rakovině prsu“ zní poměrně komplikovaně, nicméně hlavní cíl mé práce je jednoduchý a jasný. Rakovinové buňky používají různé strategie k obraně před lidským imunitním systémem, v podstatě ho ošálí a vyhnou se tak jeho útoku. U této schopnosti hrají důležitou roli mechanobiologické procesy těchto buněk. Stručně řečeno, mechanobiologie je vědní disciplína, která studuje způsob, jakým buňky přizpůsobují své chování vnějšímu prostředí. Experimentální testy potvrdily její roli v komunikaci mezi rakovinnými a imunitními buňkami. Můj projekt má dvojí účel – jednak se zabývá mechanobiologickými cestami, kterými dokážou rakovinné buňky zpomalit či zamezit správnému fungování imunitního systému a za druhé obdobnými cestami obnovit aktivitu imunitních buněk proti rakovině. K tomu budu používat chytré nanočástice, schopné nést sloučeniny pro inhibici mechanobiologických odpovědí a stimulaci imunitního systému současně, které umístím do takzvané nádorové niche (speciální mikroprostředí uvnitř tkání hostitelské kmenové buňky). Očekávám, že tento projekt přinese nové synergie pro zlepšení účinnosti terapeutické léčby.

Co pro vás tento úspěch znamená?
Z profesionálního hlediska jsem opravdu spokojen, jelikož jsem tohoto úspěchu dosáhl v oblasti, které věnuji opravdu hodně úsilí, tedy výzkumu rakoviny. Z osobního pohledu je tento úspěch splněný sen, ve který doufám už mnoho let. Zkrátka, jde o zásadní krok k úspěchu mého výzkumu, projekt od AIRC pro mne znamená opravdu mnoho, považuji to za takové své vítězství. Také věřím, že významně přispěji ke zvýšení vědecké prestiže a k výsledkům výzkumu celé FNUSA-ICRC. Mám k tomu veškeré předpoklady, především vynikající vybavení a produktivní pracovní prostředí, které CTM dokázala za několik let své existence vybudovat. Být součástí centra excelence na evropské scéně je nesmírně motivující.

Jaké jsou vaše další cíle?
V první řadě bych rád vytvořil unikátní kontaktní pracoviště spojující obory nanomedicíny, imunologie a mechanobiologie. Abych toto mohl dokázat, tak nejprve musím vyvinout co nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější postup pro syntézu nanomateriálu, který lze poté zpřístupnit dalším laboratořím. To by mohlo podpořit translační úspěch ve vývoji tohoto nanomateriálu. Použití složitých systémů in vitro bude dalším krokem, který zaručí pochopení interakcí mezi nanočásticemi a buňkami před pokročilejšími experimenty. Chci také navázat novou spolupráci s národními a mezinárodními výzkumnými skupinami a posílit již existující vědeckou síť. Spolupráce mezi vědci a skupinami z různých států a s různými zkušenostmi a dovednostmi je klíčem k účinnému ověření výsledků výzkumu tak, aby se vyhovělo potřebám společnosti. Zkrátka bych chtěl vybudovat komplexní, důvěryhodný a spolehlivý vědecký systém.