BRNO STROKE MEETING 2019

BRNO STROKE MEETING 2019: spojení expertíz, kapacit a technologií brněnských výzkumných pracovišť tvoří unikátní platformu pro výzkum cévních mozkových příhod

Již pošesté se konal výroční BRNO STROKE MEETING, tedy setkání členů Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a zástupců partnerských organizací a firem, kteří se podílejí na společných výzkumných projektech v oblasti cévních mozkových příhod.

V uvolněné a přátelské atmosféře byla padesátka účastníků seznámena s výsledky činnosti Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC vedeného profesorem Robertem Mikulíkem. Za zmínku stojí zejména ta skutečnost, že Cerebrovaskulární tým získal v letošním roce zhruba 15 milionů korun z grantů a kontrahovaného výzkumu, anebo úspěch v podobě zahájení mezinárodního projektu IRENE COST Action (Síť pro implementační výzkum v oblasti kvality iktové péče). Tento projekt sdružuje přes šedesát odborníků z 30 zemí Evropy a jeho předsedou byl zvolen právě profesor Robert Mikulík.

Na výzkumu v oblasti cévních mozkových příhod se významně podílejí týmy z dalších brněnských institucí, a to z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Loschmidtových laboratoří Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a firmy BioVendor. Z mimobrněnských institucí výrazně přispívají ke společným výsledkům kolegové z Biotechnologického ústavu AV ČR – centra BIOCEV z Vestce u Prahy. Zástupci všech zmíněných institucí na meetingu diskutovali nejen výsledky za rok 2019, ale hlavně vizi další spolupráce.

Budoucnost výzkumu cévních mozkových příhod v Brně

V Brně se posledních několik let vytváří jedno z nejsilnějších výzkumných zázemí pro výzkum cévních mozkových příhod na světě, a to díky propojení expertů z různých vědních oblastí, jako jsou klinický výzkum, biofyzika, veterinární experimenty, biomedicínské inženýrství nebo proteinové inženýrství, i z různých sektorů, a to akademického, klinického i průmyslového. „Náš tým i naši vědečtí kolegové z partnerských institucí a firem počítají s ještě užší spoluprací na výzkumu cévních mozkových příhod v dalších letech a rádi bychom posílili jak společnou propagaci svých výsledků pod značkou „STROKE BRNO“, tak i společnou přípravu dalších projektů a grantů,“ shrnul společné plány profesor Mikulík. V přípravné fázi je například společný grant s prof. Kimem Dong-Eog z Dongguk University v jihokorejském Soulu, který brněnské instituce navštívil letos v září. Připravovaný grant by umožnil společný výzkum nových diagnostických metod založených na lepším zobrazování mozkových infarktů. Dále se plánuje vývoj několika mobilních aplikací, které by měly usnadnit měření a zlepšování kvality iktové péče, ale také komunikaci mezi lékaři v iktových centrech.

Národní výzkumná iktová síť zahájí od 2020 svoji činnost

Velký potenciál pro výzkum cévních mozkových příhod přinese nový projekt pod vedením profesora Roberta Mikulíka, jehož cílem je vytvořit výzkumnou síť iktových center v České republice. Ta umožní přinést nové metody či prostředky léčby cévních mozkových příhod prostřednictvím realizace společných akademických klinických studií. Projekt Národní výzkumné iktové sítě, pod hlavičkou výzkumné infrastruktury Czecrin, bude zahájen od nového roku ve spolupráci s Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti ČLS JEP.

Ocenění Žena roku 2019 pro mladou pacientku, která šíří osvětu

Během meetingu ocenil Cerebrovaskulární tým FNUSA-ICRC a vzdělávací projekt HOBIT slečnu Karolínu Vařákovou, bývalou pacientku I. Neurologické kliniky FNUSA, která ve svých 21 letech prodělala cévní mozkovou příhodu a nyní se ve svém volném čase věnuje osvětě o cévní mozkové příhodě mezi mladými lidmi. Zapojila se do projektu HOBIT a podílí se na jeho aktivitách ve školách i pro širokou veřejnost. Karolína vede besedy pro žáky základních škol, vystoupila se svým příběhem v edukačním filmu a pracuje s dobrovolníky, kteří se přihlásili do Ambasadorského programu HOBIT. Za svůj motivující přístup si zaslouží náš obdiv a také velký dík. A jak sama říká o své činnosti: „I kdyby to jen jednomu člověku pomohlo zachránit život, tak to za to stojí.“

Cena za nejlepší poster pro projekt HOBIT

Během meetingu byly prezentovány výzkumné projekty z oblasti prevence, diagnostiky a léčby cévních mozkových příhod a mozkových aneuryzmat, a to prostřednictvím 23 vědeckých posterů zástupců FNUSA-ICRC a dalších brněnských výzkumných institucí. Cenu za nejlepší poster si odnesl tým projektu HOBIT vedený Ing. Hanou Maršálkovou (Pokornou), která je spoluautorkou celého projektu a věnuje se jeho vývoji a realizaci již 9 let. Projekt HOBIT (www.projekthobit.cz) se věnuje vzdělávání žáků a veřejnosti o symptomech cévní mozkové příhody a způsobu pomoci při jejím vzniku. „V letošním roce se nám v projektu HOBIT podařilo překročit metu 10.000 proškolených žáků na více než stovce základních škol a víceletých gymnázií v ČR. Díky hledání nových nástrojů a jejich testování v terénu vykazuje náš projekt čím dál lepší výsledky, tedy čím dál lepší krátkodobou i dlouhodobou retenci znalosti o cévní mozkové příhodě u žáků, kteří vzdělávací program absolvovali,“ vysvětlila Hana Maršálková, vedoucí projektu HOBIT.

Veronika Svobodová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC