Tým MCCS se představuje
Výzkumný tým Molekulární kontrola buněčné signalizace (MCCS) je mezi ostatními pracovišti v rámci FNUSA-ICRC benjamínkem. Na co se ve své práci zaměřuje a co plánuje do budoucna, nám popsal vedoucí týmu Dr. Jaeyoung Shin.
FNUSA-ICRC vytvořilo novou interdisciplinární platformu propojující vědecké a výzkumné oblasti s lékařskou vědou. Nabízí školám, nemocnicím, výzkumníkům a vědeckým týmům příležitost představit si navzájem své výstupy. Náš výzkumný tým Molekulární kontrola buněčné signalizace (MCCS) tak bude mít příležitost získat nové podněty a partnery pro budoucí projekty.
Léčba metastazujícího karcinomu prošla v posledních několika letech změnou paradigmatu. Identifikace např. specifického receptoru nádorové molekuly je příslibem využití strategie řízení buněčných signálních molekul, které se obecně nazývají „cílená léčba“. Tato nová generace biologické léčby může dosáhnout kontroly nad nádorem za několik měsíců a u mnoha typů rakoviny nahradila necílené cytotoxické chemoterapie. Nicméně úplné vyléčení pomocí molekulární modifikace je velmi vzácné, protože se objevují agresivní klony rezistentní na léčiva, které vedou k relapsu a rychle vytváří nové metastázy. Výsledkem je, že míra vyléčení a míra dlouhodobého přežití u metastázujících pacientů léčených cílenou terapií zaostávají za očekáváním.
Pro lepší pochopení klinického výskytu rezistentních buněk se naše práce se zaměřuje na zatím velmi nejasně popsané události během vývoje nádoru, tzv. tumorigeneze. Buňky přijímají signály ze svého okolí mimo jiné prostřednictvím receptorů na svém povrchu. Po přijetí signálu receptorem je aktivován enzym kináza na vnitrobuněčné části receptoru a jeho prostřednictvím je signál předáván dále do buňky. Za pomoci kombinace experimentálních modelů, technik profilování exprese genu „in situ“ (na místě) a dalších výpočetních analýz plánujeme, že cílená terapie s inhibitory kinázy bude indukovat komplexní síť generovaných signálů v buňkách rakoviny prsu a plicních adenokarcinomů.
Tato reakce, nazývaná terapií indukovaný sekretom, zvyšuje nejen přežití buněk transfektovaných signalizačních molekulami, ale také stimuluje proliferaci, invazi a metastázování resistentních klonů, které se skrývají v pozadí nádorů. Předpokládáme také, že nádory v našich animálních modelech budou mít silnou RNA interferenci (RNAi), což je proces, kterým je regulována transkripce a vnitrobuněčná exprese genu. To by se dalo využít k přilákání molekulárně rezistentních buněk z oběhu. Celý proces, nazývaný „genový knockdown pomocí RNAi“, by mohl být další úrovní léčby relapsu pacientů při cílené terapii.
Právě přidání inhibitorů MAPK kináz (Mitogen-Activated Protein Kinases) potlačilo růst a metastázy rezistentních rakovinných buněk ve zvířecích modelech. Tyto experimenty tak naznačují, že vývoj nových léků pomocí molekulární modifikace je potenciální strategií pro oddálení relapsu nádoru u pacientů. Ještě důležitější je, že náš výzkum začal odhalovat významné změny v nádorech léčených cílenou terapií. Tyto změny nejsou stále do značné míry prozkoumány a očekává se, že budou mít významný vliv na účinnost imunoterapie v kombinaci s další léčbou.
