Cerebrovaskulární výzkumný tým dává příležitosti mladým vědcům

 

Talentovaná mladá vědkyně Tereza Báťková se věnuje výzkumu biomarkerů, které by mohly pomoci při diagnostice či léčbě cévních mozkových příhod. Svůj výzkum nyní představila na konferenci RNA Informatics konané v září letošního roku na Cambridge University ve Velké Británii. Tereza vystudovala magisterský obor mikrobiologie a molekulární biotechnologie na ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Nyní je Ph.D. studentkou prof. Roberta Mikulíka a působí v Cerebrovaskulárním výzkumném týmu FNUSA-ICRC a ve společnosti BioVendor, která jí poskytuje technické i znalostní zázemí potřebné pro její výzkum.

Terezo, jak jste se od experimentální biologie dostala k výzkumu v oblasti cévních mozkových příhod?

Po dobu svého magisterského studia jsem se věnovala především metodám molekulární biologie používaných ve světě bakterií. Ale již při dokončování studia jsem se dostala k možnosti pracovat v brněnské firmě BioVendor, která je jednou z předních biotechnologických firem v Česku, a zároveň studovat doktorský stupeň pod vedením prof. Mikulíka na Lékařské fakultě MU s působením ve FNUSA-ICRC. Díky tomu se mi otevřela možnost zapojit se do výzkumu biomarkerů (tedy biologických indikátorů, pozn. red.), kde využívám svoje znalosti z molekulární biologie pro řešení konkrétní otázky pro klinickou praxi.

Pracujete na zajímavém, komplexním projektu, který propojuje výzkumníky z laboratoří s lékaři. Co je náplní tohoto projektu, zvaném INBIO?

INBIO (Inženýrství nových biomateriálů a biofarmak pro diagnostiku a léčbu cerebrovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění) je nový výzkumný projekt koordinovaný prof. Jiřím Damborským, na kterém pracují desítky výzkumných pracovníků z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a dvou partnerských firem BioVendor a Contipro. Cílem projektu je propojit akademický a industriální sektor, aby se výsledky výzkumu rychleji přenesly do klinické praxe. V praxi tak spojuji vědu, výzkum a praktické uplatnění získaných poznatků v reálném prostředí komerční firmy.

Vaše pozice – sdílený Ph.D. student pro ICRC a firmu BioVendor – je velmi atraktivní koncept pro mladé vědce. V čem Vaše pozice spočívá?

V souvislosti s výše zmíněným projektem INBIO byla vytvořena pozice, která propojuje vědu a praxi a zajišťuje komunikaci mezi jednotlivými partnery. Funguji jako vědecko-výzkumný pracovník ve firmě BioVendor a současně jako Ph.D. student oboru Neurovědy na Lékařské fakultě MU a ve FNUSA-ICRC a moje práce ve firmě je tedy současně náplní mého studia a tématem disertace. Je to unikátní koncept, který mi zajišťuje podporu ze všech sektorů – akademického, klinického i průmyslového, což vytváří ideální podmínky pro mé studium i výzkumnou činnost.

Co je konkrétně tématem Vašeho doktorského studia, Vaší disertační práce?

Zaměřuji se na cirkulující mikroRNA, které vnímám jako potenciální biomarkery cévní mozkové příhody. Prakticky to znamená, že se snažíme nalézt speciální molekuly RNA (ribonukleové kyseliny – pozn. red.), které by mohly pomoci při diagnostice a hodnocení stavu pacienta s cévní mozkovou příhodou. To by mohlo pomoci určit, jaká léčba je pro pacienta v daný moment nejlepší.

Co jsou mikroRNA a jaký by mohl být praktický přínos biomarkerů?

MikroRNA jsou opravdu malé a velmi krátké molekuly typu RNA, které se nachází všude v našem organismu a regulují většinu procesů v našem těle na buněčné a molekulární úrovni. V posledních několika letech se staly jedním z předních zájmů snad všech výzkumných odvětví a hledají se mikroRNA specifické pro různá onemocnění, jelikož mají oproti běžně zkoumaným proteinům mnoho výhod. Velkým přínosem biomarkerů obecně je fakt, že otevírají možnost neinvazivního vyšetření, tedy bez nutnosti většího zásahu do organismu (získáme je z běžného vyšetření krve). V oblasti neurologie vidím velký potenciál pro aplikaci v hodnocení stavu pacienta, jeho odpovědi na léčbu, určení příčiny onemocnění či budoucí prognózy. Cévní mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin předčasného úmrtí a vůbec nejčastější příčina trvalé invalidity celosvětově. Náš výzkum by mohl pomoci zachránit spoustu lidských životů.

Na tématu biomarkerů pro cévní mozkové příhody také spolupracujete s jedním z největších světových odborníků na toto téma. Co Vám spolupráce přináší?

Pracuji pod supervizí profesora Joana Montanera ze Španělska, který je jedním z největších odborníků na biomarkery cévní mozkové příhody vůbec. Je to pro mě obrovská čest, že se zapojuje také do našeho projektu a věnuje se mi. Má obrovské zkušenosti s proteinovými markery a s mikroRNA studiemi a jeho rady a názory jsou pro mě neocenitelné. Také díky jeho zkušenostem se nám povedlo poměrně rychle nastavit podmínky naší studie a zacílit ji správným směrem. V loňském roce jsem také na jeho pracovišti ve Vall d’Hebron Research Institute v Barceloně absolvovala vědeckou stáž, která mě profesně velmi posunula.

Zúčastnila jste se v září konference RNA Informatics na Cambridge University. Co Vám účast na konferenci přinesla?

Konference byla zaměřena na novinky v přístupech k analýzám RNA, na nejnovější poznatky v molekulární biologii i postupy a metody bioinformatického hodnocení výsledků, což je velmi důležitá část v každé studii. Získala jsem tedy novou a velmi cennou znalost. Sama jsem k odbornému programu konference přispěla představením principu metody vyvíjené v BioVendoru a jejího základního otestování pro některé mikroRNA spojené s cévní mozkovou příhodou. Myslím, že šlo o dobrý úvod, na jehož základě budeme pokračovat v testování vzorků reálných pacientů. Kromě odborných poznatků jsem si ale také odnesla zážitek z poznání jedné z nejlepších univerzit světa a nasála příjemnou mezinárodní atmosféru, která mě motivuje do další práce.

Terezo, děkujeme za rozhovor, a přejeme hodně úspěchů ve Vašem výzkumu, který má potenciál zachránit miliony lidských životů. Držíme palce a těšíme se na další slibné výsledky!

Mgr. Dana Horká
Administrátor výzkumných projektů
Cerebrovaskulární výzkumný tým
FNUSA-ICRC