Česko-japonská spolupráce – nový způsob léčby achondroplázie
Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Masarykovy univerzity v Brně, společně s japonskými kolegy.
Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3 jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand, který tím pádem již nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.
Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, nicméně testování nového léku je běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.
Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.
Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine a naleznete ji zde:
Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, a je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.
