Dopady pandemie nemoci COVID-19 na duševní zdraví

Mezinárodní časopis Frontiers in Psychiatry publikoval práci výzkumného týmu Neurovědy a stárnutí v translační medicíně ve spolupráci s výzkumnou skupinou Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pod vedením Dr. Juana Pabla Gonzaleze Rivase a Mayo Clinic ve Spojených státech.

Multidisciplinární tým se pod vedením dr. Stokina zaměřil na analýzu vlivu pandemie COVID-19 a souvisejících protiepidemických opatření v rámci jara 2020 na duševní zdraví populačního vzorku účastníku studie Kardiovize a na roli vybraných rizikových faktorů na změny psychického zdraví.

„Výsledky ukázaly, že prevalence zvýšeného stresu a přítomnosti depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií COVID-19 zvýšili 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl první autor studie dr. Novotný. Toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen. Hlavními rizikovými faktory, souvisejícími s touto zvýšenou prevalencí, se ukázaly být pocity osamělosti, vnímání nemoci COVID-19 jako ohrožující, a některé negativní vlivy na životní styl (kvalita spánku, cvičení, finanční dopady). Vyšší úroveň resilience se naopak ukázala být protektivním faktorem.

Výsledky této studie podporují předchozí zjištění o výrazném vlivu pandemie COVID-19 nejen na fyzické zdraví populace (či její ekonomickou a sociální funkčnost), ale také na duševní zdraví a poukazují na nutnost včasně a cíleně reagovat na toto ohrožení implementací vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci. Výzkumný tým studie nadále pokračuje v této studii ve snaze zachytit i dlouhodobé změny v duševním zdraví v rámci neustále se prodlužujícího trvání pandemie COVID-19.