Jakub Hort mezi Nejlepšími lékaři Česka 2025. „Neexistuje Alzheimerova nemoc, ale pouze pacient s Alzheimerovou nemocí,“ říká

I letos sestavil se začátkem nového roku Forbes výběr padesáti nejlepších lékařů Česka. A pro Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) je ctí, že i tento rok zde má svého zástupce, a to vědce z týmu Dementia, neurologa Jakuba Horta.

Redakce prestižního časopisu Forbes každoročně uveřejňuje seznam padesáti nejlepších lékařů a lékařek Česka. Vybraná jména zastupují desítky oborů i zařízení. „Časté dotazy míří ke klíči, k metodice, podle níž byla padesátka určena. Tady je namístě přiznání: zatímco u miliardářů, z nichž Forbes sestavuje sledovaný žebříček nejbohatších Čechů, je krystalicky jasným údajem hodnota jejich majetku, u lékařů žádné jednoznačné kritérium stanovit nejde. Nebo jsme ho alespoň nenašli,“ uvádí k metodice výběru jmen sama redakce časopisu. „I proto se nejedná o žebříček, ale o digest, sestavený na základě konzultací a oponentury odborníků,“ doplňuje.

A Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), společné pracoviště FNUSA a LF MU, je hrdé, že má mezi pěti desítkami jmen svého zástupce, a to profesora Jakuba Horta, který vede kognitivní centrum při Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Motol, a jako výzkumník působí na ICRC v týmu Dementia. Již mnoho let tedy propojuje lékařskou praxi s prací vědce, což podle jeho slov je ne vždy jednoduchý úkol.

„Místy je to opravdu náročné, ale klinický výzkum vyžaduje, abychom byli v kontaktu s pacienty a publikovali reálné výsledky o reálných lidech. Pacienti nejsou čísla ve statistice a při interpretaci výsledků je dobré vidět vždy konkrétního člověka s konkrétními obtížemi. Neexistuje Alzheimerova nemoc, ale vždy jen konkrétní pacient s Alzheimerovou nemocí, která se může u každého projevovat trochu jinak. Ta kombinace lékařské a vědecké práce je tedy na jednu stranu časově náročná, ale současně je obohacující. Výhodou také je, že některé úkony a sběr dat se můžou překrývat, stejně tak spolupráce s kolegy neurology nebo z ostatních oborů. Lze tedy hledat řadu synergií, které to usnadňují,“ říká Jakub Hort.

Výzvy moderní neurologie? AI, nové technologie i nebezpečí ztráty celostního přístupu

Současná neurologie podle něj čelí několika výzvám. „Domnívám se, že obor se dále začíná segmentovat na další podobory, což přináší možnost větší specializace, erudice a schopnosti absorbovat množství nových poznatků a uvádět je do klinické praxe. Přílišná specializace a segmentace ale přirozeně přináší i řadu obtíží a výzev, kdy hrozí, že se na pacienty nebudeme schopni podívat dostatečně holisticky, řešit jejich problémy na pomezí těchto podoborů a že bude chybět jakýsi zastřešující pohled,“ upozorňuje.

Stále častěji podle něj také pronikají do neurologie nové technologie, které je třeba neustále sledovat, vzdělávat se v nich, a především je umět správně využívat. „Patří sem třeba umělá inteligence, zobrazovací metody a nové léky,“ upřesňuje.

Tyto technologie jsou nákladné a vyžadují kvalifikaci, což může zvýrazňovat personální nedostatek kvalifikovaných lékařů a být velkou výzvou pro zdravotnické rozpočty, organizaci a logistiku. „Například nová biologická léčba Alzheimerovy nemoci monoklonálními protilátkami vyžaduje aplikaci léku infuzemi každých 14 dní a nutnost monitorovat bezpečnost. V neposlední řadě je výzvou také skutečnost, kdy se vytrácí důležitost klinického nálezu a vzrůstající roli hrají nálezy pomocných zobrazovacích metod, což může vést k určitému odosobnění medicíny,“ uvažuje.

Největší úspěch? Schopnost nabízet špičkovou péči co nejvyššímu počtu nemocných

Pokud se ohlédne za svou kariérou na Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), za přelomový považuje projekt Czech Brain Aging Study, longitudinální observační studii zaměřenou na stárnutí a demenci, na kterém pracoval s neuroložkou Kateřinou Sheardovou, která se začátkem roku 2025 převzala vedení výzkumného týmu Dementia.

Studie kombinovala klinickou péči s klinickým výzkumem, ICRC na ní spolupracovalo právě s neurologickou klinikou ve FN Motol, na které Hort působí jako lékař. „Podařilo se nám implementovat protokoly, které se používají na špičkových pracovištích v USA, adaptovat je na naší populaci, a navíc rozvinout některé zcela unikátní postupy nefarmakologické intervence,“ uvádí.

Za největší úspěch své dosavadní kariéry však považuje schopnost nabízet pacientům špičkovou diagnostiku a možnosti léčby jak ve standardním klinickém režimu, tak v klinických studiích nebo protokolech, které jsou výzkumné a experimentální povahy. Poukazuje však na to, že jde především o práci týmovou. „Snažíme se také o podporu růstu mladších kolegů a multioborovou spolupráci, aby vše vedlo ke zvýšení kvality péče o nemocné a současně, abychom měli dostatečnou kapacitu nabízet tuto péči co největšímu množství nemocných,“ říká.

Martina Jelínková
martina.jelinkova@fnusa.cz