Je v Česku možné zlepšit povědomí o riziku srdečních onemocnění?

 

Dr. Jose Pantaleon Hernandez-Rodriguez je španělský vědec, který působí již téměř rok v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) v týmu Kardiovize Brno 2030. Jeho hlavní pracovní náplní je problematika kardiovaskulárních chorob, a protože má zkušenosti s preventivními programy, rád by je vyvinul a implementoval právě v našem městě. Na základě jeho zkušeností jsme se ho zeptali na srovnání situace v západních zemích a u nás.

José, mohl bys nám v krátkosti popsat tvou dosavadní kariéru?

Pracoval jsem pro Národní zdravotnickou službu (National Health Service) ve Velké Británii, a to na různých postech. Byl jsem referentem v oblasti veřejného zdravotnictví, ale měl jsem na starosti i zadávání jednotlivých úkolů. Po studiu na Oxford School of Medical Sciences jsem pracoval jako projektový manažer a na poradenské pozici. Nyní jsem v Brně a moje zájmy jsou podobné – chtěl bych zlepšit zdraví populace prostřednictvím programů prevence veřejného zdraví.

A čím se zabýváš v současné době?

Mezi mé zájmy patří studium povědomí o kardiovaskulárních rizicích v Brně. Je to zajímavé téma, protože zatímco na západě měly státem podporované kampaně zaměřené na prevenci a zdravý životní styl měřitelné dopady, ve střední a východní Evropě tomu tak není. Za to tu často vidím agresivní reklamní kampaně na alkoholické nápoje a tabákové produkty. To bych chtěl změnit.

Je to tedy u nás vůbec reálné?

Reálné jsou rozdíly mezi úmrtností na kardiovaskulární onemocnění na západě a východě Evropy. Česká republika má ve srovnání se sousedními západními státy mnohem větší mortalitu. A na tom se právě podepisuje životní styl, který může být teoreticky modifikován nejen osobní volbou každého z nás, ale také přístupem státu, či politiků na komunální úrovni vůči alkoholu a tabáku. Paradoxně se dá říct, že agresivní marketingové kampaně tabákových společností ve spojení s historicky velmi vysokou konzumací alkoholu udělaly ze států východní Evropy ideální prostor pro implementaci účinných a hlavně měřitelných opatření v oblasti veřejného zdraví.

A máš nějaká čísla, že tomu je tak i v Brně?

Ano, určitě, a to díky projektu Kardiovize Brno 2030. Od roku 2011 jako nejkomplexnější program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě analyzuje populaci města Brna a v současné době zmapoval kardiovaskulární rizikové faktory u jednoho procenta Brňanů, čímž nám dal do ruky důležité výsledky. Ty ukázaly velmi vysoké množství mužů (91%) a žen (79%), kteří uvedli menší než doporučený příjem ovoce či zeleniny, a více než čtvrtina účastníků jsou kuřáci. Toto a další faktory může ovlivňovat míru kardiovaskulárních onemocnění v Brně.
Pomáháme tyto informace šířit prostřednictvím vědeckých publikací a mluvíme o nich na konferencích. Nicméně program Kardiovize Brno 2030 cílí na širší auditorium, takže programy zaměřené na eliminaci rizikových faktorů mohou fungovat nejen v Brně, ale v celé zemi.

A jsme schopni k realizaci konkrétních programů nějak přispět?

To je samozřejmě klíčová otázka, jsme schopni přenést náš výzkum do praxe? Já jsem optimistou. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že zvýšení povědomí o rizikových faktorech, jako je cholesterol, vysoký krevní tlak či kouření je efektivní již na úrovni měst či obcí. Jde jen o to řešit tento problém i mimo akademickou scénu. Konkrétní dopady, jako například snížení nákladů na zdravotní péči, mohou být dostatečným argumentem pro naplánování a zavedení vhodné strategie v oblasti veřejného zdraví.

Děkuji za rozhovor!