Po prvním srdečním infarktu další? Unikátní projekt učí pacienty, jak tomu zabránit.
Téměř 23 tisíc lidí má v ČR každý rok akutní infarkt myokardu, hovorově srdeční infarkt. Ti, kteří se dostanou do specializovaného kardiocentra včas, mají dobrou šanci ho přežít. Třetina pacientů se však do nemocnice brzy vrátí s dalším infarktem. U těchto pacientů je již úmrtnost o dost vyšší, a to až trojnásobně. Důsledné dodržování zásad zdravého životního stylu a znalost rizikových faktorů ischemické choroby srdeční snižuje pravděpodobnost vzniku druhého infarktu. To potvrzují výsledky vzdělávacího programu Pro život po infarktu myokardu, na kterém se podílelo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), které sklidily úspěch mimo jiné i na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji.
Léčba infarktu se za posledních 25 let v České republice natolik zdokonalila, že pacient může už po několika dnech hospitalizace odejít do domácího léčení, avšak velká část pacientů dostane druhý nebo třetí infarkt a tam je již procento úmrtí podstatně vyšší; Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se spolu s kardiocentry v Ostravě, Olomouci, Zlíně, Jihlavě a Brně, zapojila do mezinárodního projektu Pro život po infarktu myokardu. Do programu se kromě českých kardiocenter zapojila centra ze Španělska, Portugalska a Řecka.
„U pacientů, kteří jsou dostatečně informovaní o tom, jak se o sebe po prodělaném infarktu starat, se snižuje pravděpodobnost opětovné hospitalizace o 30 %,“ říká MUDr. Ota Hlinomaz, lékař I. kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. „Cílem programu Pro život po infarktu myokardu bylo proto zmapovat nedostatky v existujícím programu sekundární prevence, vytvořit kvalitní edukační materiály pro pacienta a zdravotní personál, a tím umožnit pacientovi lépe porozumět svým rizikovým faktorům.“
Pacienti byli poučeni o rizikových faktorech a následně podepsali takzvanou Smlouvu Pro život po infarktu myokardu, ve které se zavázali ke konkrétní změně životního stylu. Ta obsahuje například rozhodnutí přestat kouřit, upravit stravování či pohybový režim. Tyto změny vedou např. k úpravě hladin cholesterolu či krevního tlaku, a tím snižují riziko vzniku dalšího srdečního infarktu.
Následně výzkumníci zhodnotili, jak informovaný pacient změnil svůj životní styl. „Standardizované, zdravotní sestrou vedené včasné školení vedlo k výraznému poklesu cholesterolu u pacientů zejména LDL – cholesterolu*. Pacienti rovněž výrazně omezili kouření. U informované skupiny pacientů došlo k významnému snížení roční kardiovaskulární a celkové úmrtnosti,“ uvedl Ota Hlinomaz.
Závěry programu Pro život po infarktu myokardu prokazují, že vzdělávání pacientů a zvyšování jejich informovanosti o rizikových faktorech vzniku infarktu, by se měly stát nedílnou součástí jejich léčby. „Pilotní fáze programu byla velmi úspěšná, což dokazuje i to že nám byla dána možnost prezentovat výsledky na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji, v prosinci loňského roku“ sdělila manažerka programu MUDr. Zuzana Kaifoszová ze společnosti HELIS Partners Consulting.
„Věříme, že se cílené vzdělávání pacientů stane součástí včasné komplexní rehabilitace u pacientů po prodělaném srdečním infarktu. V letošním roce bude např. zahájen vzdělávací program pro pacienty po srdečním infarktu také v Lázních Poděbrady,“ uvedla Dr. Kaifoszová.
* LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév.
