#ZenyVeVede – v našem centru nic neobvyklého

Již po sedmé se připomíná role žen ve výzkumu Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Rádi bychom připomněli několik kolegyň, pro které je věda výzkum nejen prací, ale i posláním. A že bylo z čeho vybírat, v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je z výzkumných pracovníků více jak polovina žen (52 %).

Novou ředitelkou FNUSA-ICRC je od nového roku Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Jde o mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou a vědkyní se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU. V loňském roce obdržela například Cenu rektora MU za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu nebo Cenu MUNI Scientist 2021.

Co byste poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum?

Poradila bych jim, aby si vyzkoušely zapojit se do nějakého dobrého výzkumného týmu co nejdříve, nejlépe už na škole, aby se seznámily s tím, co výzkum obnáší. A zdůraznila jim, že nejdůležitější je mít dobrého mentora a samozřejmě stáž v zahraničí. Mladí lidé jsou jako houby, dobře nové věci nasávají, mají plno energie, elánu a jsou flexibilní, nadšení. Tak to má být. Nemusí se vůbec stydět se hodně ptát a zkoušet dělat věci, o kterých nikdy dříve nepřemýšleli. A že jsou ženy? Je pro ně něco specifického? Budou muset skloubit výzkum s rodinou, pokud si ji přejí. A to se určitě dá, když se chce.

Jaká je pro vás ta největší výzva, se kterou se chcete v tomto roce popasovat?

S některými zásadními věcmi jsem se musela popasovat už v lednu – podařilo se nám dotáhnout k podpisu smlouvu s Lékařskou fakultou MU o vytvoření společného pracoviště Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LFMU, byla podepsaná mezi ředitelem FNUSA ing. Vajdákem a děkanem LF MU profesorem Repkem dne 28.1. Smlouva má přidanou hodnotu pro obě strany a přinese ICRC stabilitu, bude platit od 1. července tohoto roku. Dále se nám podařilo podat NPO-NEURO-D Exceles projekt, který zakládá široké meziinstitucionální konsorcium jako základní kamen pro Národní ústav neurologického výzkumu. Projekt koordinovala FNUSA se svým grantovým oddělením, vědeckým koordinátorem byl profesor Milan Brázdil a já koordinovala jeden ze tří pilířů projektu, který se napříč institucemi věnoval neurodegeneracím s kognitivní poruchou. Projekt jsme podali 7. února. Budeme si nyní držet palce, aby byl projekt financován, je v něm nastavena pěkná mezioborová a meziinstitucionální spolupráce, výzkum ve FNUSA ICRC v něm hraje důležitou roli.

Jinak v tomto roce mám mnoho dalších plánů, hlavně se budu muset naučit účelně skloubit vedení FNUSA-ICRC s klinickou prací s pacienty na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU, s výukou a mentorováním pregraduálních a doktorských studentů a s vedením své skvělé výzkumné skupiny v CEITEC MU. To bude hodně náročné a doufám, že se mi to podaří, zatím se na to stále těším!

Dr. Petra Šedová převzala v loňském roce ocenění Danubius Young Scientist Award za svoji vynikající práci v oblasti neuroepidemiologie. Ocenění získá jen jeden výzkumný pracovník v zemi a soutěží mezi sebou různé vědecké obory. Hodnotí se dopad výzkumu na země podunajského regionu. (Cenu uděluje Rakouské spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum (BMBFW) a Ústav pro Dunajské oblasti a střední Evropa (IDM). Dr. Šedová má na svém kontě i další ceny, v roce 2018 získala pamětní grant Martiny Roesselové (udělovaný Ústavem organické chemie a biochemie) podporující ženy-vědkyně, které pečují o předškolní děti a zároveň rozvíjí vědeckou kariéru.

Co byste poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum?

Nebojte se! Pokud vnitřně zvažujete dobrodružnou náročnou cestu vědy a výzkumu, udělejte po ní pár kroků a třeba zjistíte, že je to právě Vaše cesta, která Vás baví, motivuje, osobně naplňuje a dává Vám smysl věnovat rozšíření lidského poznání Váš čas. Začněte dnes, čím dříve, tím lépe, ideálně už na střední škole. Najděte si především dobrého mentora, školitele, neboť on/ona formuje Vaše první kroky, ukazuje směr kudy jít, jak se ptát, jak hledat odpovědi. Nebojte se dělat chyby, chybování k procesu učení nevyhnutelně patří, jen kdo nic nedělá – nic nezkazí. Vyjeďte na zkušenou do zahraničí, rozšíříte si obzory a navážete nové kontakty a spolupráce. A pokud najdete milujícího partnera, s kterým uvažujete o rodině, proberte spolu i otázky, jak si představujete skloubení vašich prací a péče o děti, jak se budete vzájemně podporovat.

Jaká je pro vás ta největší výzva, se kterou se chcete v tomto roce popasovat?

Částečně jsem se již o pro mě největší výzvě zmínila v minulé odpovědi, jednoznačně tedy otázka, jak vhodně spojit péči o tři malé předškolní děti, vědecké projekty a klinickou práci lékaře…

Výčet úspěchů našich vědkyň je samozřejmě delší, připomeňme alespoň Cenu manželů Strmiskových pro Dr. Sheardovou, Paul Dudley White International Scholar Award pro Dr. Kunzovou anebo Cenu města Brna v oblasti „lékařské vědy a farmacie“ prof. Šulcové.

Všem kolegyním přejeme mnoho úspěchů i v roce 2022.