Novinky

NMR-in-Biomedicne

21. 9. 2020 |

Sarkoidóza je onemocnění nejistého původu, které postihuje více systémů, zejména však dýchací cesty. Typická je tvorba granulomů – proto se sarkoidóza řadí mezi granulomatózní choroby. Granulomy jsou ložiska v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět. Sarkoidóza častěji postihuje ženy než muže, a to v poměru 1,5–2,0:1. Sarkoidóza srdce je klinicky vzácná, postihuje pravděpodobně pod 5% pacientů (i když podle některých prací až 40% nemocných), přesto patří mezi nejzávažnější formy této nemoci, protože způsobuje poruchy rytmu (arytmie), které mohou vyústit až v náhlou smrt.

Vědci z výzkumného týmu Kardiovaskulární magnetická rezonance Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se ve své studii nazvané „T1 mapping myokardu s využitím mapování SMART1Map a MOLLI u asymptomatických pacientů s recentně diagnostikovanou extrakardiální sarkoidózou“ (Myocardial T1 mapping using SMART1Map and MOLLI mapping in asymptomatic patients with recent extracardiac sarcoidosis) zaměřili na to, zda by mohla magnetická rezonance včas detekovat srdeční postižení.

Do studie bylo zahrnuto sto dvacet pacientů s recentně diagnostikovanou extrakardiální sarkoidózou a bez anamnézy srdečních onemocnění – sto třináct z nich podstoupilo vyšetření CMR. Průměrná doba od diagnózy sarkoidózy byla 0,8 (0,2‐3,3) let. „T1 mapping je relativně nová zobrazovací technika srdeční magnetické rezonance, díky které lze získat údaje o T1 relaxačním času a extracelulárním objemu (ECV) myokardu, což jsou charakteristiky, které by měly být ovlivněny případným výskytem granulomů v myokardu“ uvedl doc. MUDr. Roman Panovský Ph.D., vedoucí výzkumného týmu.

Výsledky studie oproti očekávání ukázaly, že u asymptomatických pacientů s extrakardiální sarkoidózou nebyly nalezeny známky srdečního postižení za použití běžných parametrů hodnotících celkovou i regionální funkci levé komory. Navíc nebylo nalezeno ani prodloužení nativních T1 relaxačních časů myokardu a hodnota ECV nebyla zvýšena. Studie ukazuje, že v časných stadiích sarkoidóza nemusí postihovat srdce vůbec, pravděpodobně k postižení myokardu dochází až později, s jistou latencí. Studie byla publikována v časopise NMR in Biomedicine (IF 3,2).

DNA-nanotechnology-inspiration

15. 9. 2020 |

Nanomedicína je jedno z nejnovějších odvětví medicíny, která používá DNA nanotechnologie, tedy umělé struktury nukleových kyselin. Vědci z výzkumného týmu Kardiovaskulární systém – Mechanobiologie (CSM) Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se ve své studii s názvem „Dissecting the intracellular signalling and fate of a DNA nanosensor by super-resolution and quantitative microscopy“ zaměřili na možnosti pozorování lokalizace proteinů za pomoci právě DNA nanotechologie.

Proteiny vázající DNA se účastní několika zásadních biologických procesů – například apoptózy (programovaná buněčná smrt), diferenciace, přežití buněk či jejich množení. Díky své základní roli v regulaci buněčných procesů jsou slibným cílem pro vývoj léků a buněčnou terapii. Existují již snahy o přesun DNA nanočástic ze zkumavky do živých buněk, avšak jejich funkčnosti a chování uvnitř živé buňky ještě zcela nerozumíme. „Současné techniky pro sledování a kvantifikaci proteinů vázajících DNA jsou vícestupňové, velmi náročné na čas a reagenty, a proto nový přístup ke sledování transkripčních faktorů (TF) přímo v živých buňkách by byl velmi cenný,“ uvedla Fabiana Martino, výzkumný pracovník týmu CSM.

Ve své studii použili vědci nejmodernější zobrazovací metody současné mikroskopie. „Navrhli jsme DNA nanoswitch, tedy jakýsi přepínač pro kvantitativní a kvalitativní detekci na DNA vázaného proteinu zvaného nukleární faktor kappa B (NF-κB),“ popsala Fabiana Martino. „Kombinací hned několika mikroskopických technik včetně FRET zobrazovací mikroskopie, fluorescenční korelační spektroskopie (FCS), fluorescenční zobrazovací mikroskopie (FLIM) a stochastické optické rekonstrukční mikroskopie (STORM) jsme prokázali efektivní navázání DNA nanoswitch molekul na NF-κB proteiny.“ V rozlišení několika nanometrů tak bylo možné pozorovat DNA nanoswitch ve vázaném, nevázaném a degradovaném stavu.

Prezentovaný přístup lze rozšířit na další DNA nanostruktury, a tak prozkoumat jejich intracelulární dynamiku a funkčnost.

Zdroj: DOI: 10.1039/d0nr03087b

juan-pablo

4. 9. 2020 |

Novým vedoucím výzkumného týmu Kardiovize 2030 Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se stal Juan Pablo Gonzalez Rivas MD. K získání této prestižní pozice gratulujeme, a protože cesta Dr. Rivase z Venezuely do Brna nebyla jednoduchá, poprosili jsme ho o krátký rozhovor. Vůbec jsme netušili, jak složité to ve skutečnosti bylo a bez nadsázky si to troufáme přirovnat k nějakému holywoodskému thrilleru. Neméně zajímavé a nesmírně ambiciózní jsou však také plány týmu Kardiovize 2030 do dalších let. Když vše vyjde tak, jak má, pocítí to nejen obyvatelé města Brna, ale bude to mít pozitivní dopad na kvalitu života celé české populace.

1. Z Venezuely do České republiky. To je opravdu změna a rozhodně nejen geografická. Co vás v Brně nejvíce překvapilo?
Mohu říci, že největším překvapením je, že nedošlo k žádnému velkému překvapení. Existují zjevné rozdíly mezi vyspělou zemí, jako je Česká republika, a spíše rozvojovou zemí, jako je dnes Venezuela, včetně dopravy, bezpečnosti, ekonomiky atd. Vzhledem k bohaté historii České republiky jsme očekávali obrovský kulturní rozdíl s mojí rodnou zemí, ale nebyla to úplně pravda. Česká republika je vysoce globalizovaná, v Brně najdete všechny produkty, značky a služby, které koupíte v Americe nebo jiných částech světa, což usnadnilo naši adaptaci. Například jsme objevili značku „Harina Pan®“ a předvařený produkt z bílé kukuřice, který používáme k přípravě „arepy“ nejtypičtějšího jídla Venezuely.

arepa

Samozřejmě ale existují mezi oběma zeměmi rozdíly, ty jsou ale spíše v rovině zvyklostí… Například od mého prvního pátku v práci a pak každý pátek se mě moji spolupracovníci ptali: „Co budeš dělat o víkendu?“ Pokud se takto zeptáte ve Venezuele, tak to znamená, že máte v plánu požádat o pomoc s nějakou konkrétní činností anebo chcete, aby vás tázaný pozval na společný víkend. „Nic konkrétního“, odpověděl jsem právě v duchu této zvyklosti. „Budu k dispozici pro jakoukoli možnost.“ Odpověděli OK, a pak se mne v pondělí zeptali: „Co jsi dělal o víkendu?“ Samozřejmě jsem si myslel něco ve smyslu: K čertu, proč to chtějí vědět? Čekal jsem, kdo se s čím ozve a nic  No ale odpověděl jsem: „Nic důležitého, četba, trochu práce…“ „Práce…!?“ opakují často s překvapením ve tváři. Trochu mě to šokovalo. Jednak, proč každý pátek a pondělí stejná otázka? A proč to překvapení z práce o víkendu? A pak mi to došlo, uvědomil jsem si, že je zde spousta krásných zákoutí, nejen obvyklých turistických cílů, ale i míst obklopených přírodou, které můžete navštěvovat velmi často, protože jsou velmi blízko Brnu a cenově dostupné. Kromě toho v centru města existují různé druhy aktivit, které mají jedno společné – pivo (pokud by to četl nějaký cizinec, pak upozorňuji, že pivo je v češtině klíčové slovo!) nebo víno. Lidé mají celý víkend nabitý různými zábavnými aktivitami. A to je pravý důvod otázky ohledně víkendu, jsou zvědaví, co máme v plánu, kde vypneme od práce a co za dobrodružství nás čeká. Takže jsem už objevil krásná místa kolem Brna a už se také v pátek ptám kolegů, co budou dělat o víkendu.
Když sečtete všechny různé zvyky tvořící kulturu a vidíte, že existují určité odlišnosti v jakékoli části světa. Ale když se podíváte do hloubky, není tam žádný skutečný rozdíl. Věřím tomu, že rozdíly, které najdete na jiných místech než ve vaší zemi, jsou ty, které máte v hlavě. Zkrátka díváme se do zrcadla, kde vidíte jen ty věci, které máte s sebou.

2. Jak jste se o FNUSA-ICRC dozvěděl?
Díky partnerství mezi FNUSA-ICRC a Mayo klinikou… Pracoval jsem na metaanalýze s kolegou Jose Medinou Inojosou, který pracuje pro Mayo kliniku a spolupracuje s projektem Kardiovize 2030. Shodou okolností tam byla volná pozice, takže jsem se přihlásil. Moje zkušenosti a schopnosti zapadají do toho, co tým potřebuje, což mi velmi usnadňuje integraci s prací.

3. Pro naši představu – co formality během cesty a jak dlouho to celé trvalo?
To si nikdo nedokáže představit… Venezuela se nachází v humanitární krizi kvůli narkovládě, která převzala moc před dvěma desetiletími. Opozice tuto vládu neuznává a zvolila si druhého prezidenta, takže v zemi nemáme téměř žádné velvyslanectví. České velvyslanectví je v kolumbijské Bogotě, ale hranice mezi oběma zeměmi je nahodile zavírána a otevírána. Aby se člověk z Meridy, kde jsem žil, dostal do Bogoty, musí jet autobusem čtyři hodiny na hranici. Tu překročit pěšky a v podstatě nelegálně, nejprve se musí uplatit v přepočtu asi tisíci korunami paravojenské síly, které ovládají tuto část hranice, aby vůbec někomu dovolili dostat se přes řeku do kolumbijského města Cúcuta. Když jsem toto absolvoval poprvé, tak jsem se k hranici dostal asi ve čtyři ráno, za úplné tmy, protože ve Venezuele došlo k výpadku proudu, což je bohužel velmi běžná věc. Zaplatil jsem pět set korun nějakému výrostkovi, co mě svezl na svém kole až k „pohraniční“ hlídce. Tam zaplatím zbytek, aby mě nechali projít – jeden z nich mě ale zastaví, jestli nejsem policista. Pro vysvětlení, hranici ovládají lidé z FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, kontrolují obchod s drogami v Kolumbii) a venezuelští vojáci v civilu (v současné době hlavní distributoři drog ve Venezuele). „Nejsem policista, to bych šel po mostě a ne přes řeku, “odpověděl jsem. Ještě zkontroloval, jestli nemám zbraň a pak mě pustil s tím, že mám štěstí, protože policisty střílí na místě. Z Cúcuty se jede přes Andy autobusem do Bogoty, což je dalších čtrnáct hodin. V Bogotě jsem měl schůzky na americké a české ambasádě, jednak kvůli pobytu zde a také kvůli stipendiu v Bernard Lown Program na Harvardu. Na české ambasádě mi řekli, ať se stavím, až dostanu americká víza. Bohužel to byla zbytečná cesta, protože paní, co mě měla na starosti, odjela na dovolenou. Takže jsem celou tu anabázi absolvoval zbytečně… Každopádně už jen tři podobné „výlety“ a díky bohu a díky zrovna otevřené hranici se mi to povedlo i s celou rodinou. Zkrátka není snadné překročit jednu z nejnebezpečnějších hranic na světě, a to opakovaně a s dětmi… Toto je například foto ze šesté hodiny ranní, kdy čekáme, jestli se hranice otevře a my budeme moci vycestovat. A na další fotografii jsme všichni šťastni v Brně – respektive na výletě kolem Blanska :)

4. V Brně pracujete v oblasti kardiovaskulárního zdraví v týmu Kardiovize 2030. Můžete nám říct, na čem právě pracujete?
Od července jsem Principal Investigator týmu Kardiovize 2030, kde se zaměřujeme na tři hlavní cíle:
1. Publikaci vysoce kvalitních epidemiologických studií využívajících nejinovativnější přístupy, například prezentujeme prevalenci obezity pomocí nového konceptu navrženého pro chronická onemocnění založená na adipozitě (ABCD). Tento nový přístup změní obezitu, jak ji známe, protože termín obezita je velmi zlehčován a často se setkáváme s laxním přístupem k intenzivní léčbě, a to jak ze strany pacienta, tak bohužel i lékaře. Budeme první skupinou výzkumníků na světě, kteří ověří tuto koncepci na populaci v Brně, kterou v naší unikátní databázi máme. Ale více povím, až bude publikace hotová.
2. Návrh a provádění intervenčních programů. Jsme velmi znepokojeni dvěma faktory, které negativně ovlivňují zdraví české populace. Prvním z nich je cukrovka, díky zlepšení systému zdravotní péče se snižuje počet úmrtí souvisejících se srdečními chorobami a cévní mozkovou příhodou, nikoli však cukrovky. Počet úmrtí souvisejících s touto chorobou se za poslední desetiletí zvýšilo o 68 %. Chceme přizpůsobit a realizovat intervenční programy v oblasti životního stylu ke snížení zátěže spojené s cukrovkou, a to už v prvním pololetí roku 2021. Druhým z negativních faktorů je vysoký krevní tlak. Navzdory snížení úmrtnosti na kardiovaskulární choroby zemře přibližně 5900 lidí mladších sedmdesáti let v důsledku hypertenze. Těmto úmrtím přitom lze a je třeba jim předcházet. Hlavním důvodem je přitom to, že 7 z 10 osob s hypertenzí není v České republice pod lékařským dohledem. Chtěli bychom v tomto desetiletí zvýšit míru kontroly hypertenze v Brně z 30 % na 80 %. K dosažení tohoto ambiciózního cíle musíme navrhnout a realizovat intenzivní program. Pokud má někdo zájem pomoci zachránit tisíce, ať už výzkumník nebo ne, uvítáme kontakt a jakoukoli pomoc.
3. Česká republika je jako vyspělá země v dobré pozici pro to, aby pomohla zlepšit kardiovaskulární zdraví lidí v rozvojových zemích. Jsem stipendista Programu kardiovaskulárního zdraví Harvardské školy veřejného zdraví, zaměřujeme se na zlepšování zdraví lidí v oblastech s nedostatečnými zdravotnickými službami. Před dvěma měsíci jsme požádali o grant, který má pomoci lidem v Ugandě zvýšit míru kontroly hypertenze. V této zemi je bez lékařské kontrolu 98 ze 100 osob s hypertenzí. Spolupráce mezi Brnem a městem Kizissi v Ugandě může přispět k záchraně mnoha životů.

5. Nedávno vyšel článek o kardiometabolických rizikových faktorech ve Venezuele, jehož jste spoluautorem. Existuje nějaký významný rozdíl mezi venezuelskou a domácí populací?
Ano, nedávno jsme zveřejnili výsledky studie EVESCAM ve Venezuele, což je první národní průřezové hodnocení v zemi, hodnotili jsme 3420 subjektů (https://doi.org/10.1016/j.pcd.2020.07.006). Byl to úžasný zážitek. Srovnání mezi Venezuelou a Českou republikou ukazuje zajímavé rozdíly, protože obě země jsou vystaveny různým úrovním environmentálních stresorů a diametrálně odlišnému systému zdravotní péče. Brněnská populace má tendenci vykazovat lepší kardiovaskulární zdraví než venezuelská populace, což je způsobeno především lepšími stravovacími a pohybovými návyky. Když podrobněji analyzujeme, venezuelské ženy bývají obéznější než české ženy, nicméně u českých dospělých je vyšší frekvence vysokého cholesterolu a vyšší prevalence kuřáckých návyků. Tyto rozdíly vyjadřují obrovské nerovnosti v oblasti zdraví mezi oběma populacemi a jejich analýza pomáhá pochopit aspekty, které lze u obou populací zlepšit.

6. Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Teď v září je tomu přesně rok, co jsem v Brně, takže do teď to bylo hlavně o adaptaci. Pomohl jsem týmu vyjasnit si myšlenky a poskytnout nástroje k uvolnění veškerého potenciálu. Četl jsem rozhovor s nejmladší členkou týmu a myslím, že i tam je vidět snaha o to věci vylepšovat. Nyní jsme silný tým s jasnými cíli. V roce 2021 plánujeme realizovat pilotní intervence ve městě, o kterých jsem již hovořil, chtěli bychom pokračovat v publikování kvalitních článků a rozšířit naši síť po celém světě. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2025 budou mít brněnští pacienti s obezitou, prediabetem a diabetem přístup na různá místa nabízející programy životního stylu založené na nejnovějších vědeckých poznatcích, které jim pomohou jejich problémy minimalizovat. Také míra kontroly hypertenze stoupne o šedesát procent. Asi si dokážete představit nadšení nějakého svého brněnského kamaráda s cukrovkou 2. typu, kterému řeknete, že v Kardiovizi je připravený program, který mu pomůže tuto nemoc překonat. A to je náš cíl…
.

clinical-trials-logo

3. 9. 2020 |

Ing. Lucie Tesárková je pověřenou vedoucí Oddělení klinických studií Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). U této příležitosti jsme ji poprosili o krátký rozhovor, kde by představila činnost oddělení a popsala plány do budoucna.

Jak byste laické veřejnost popsala činnost Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC?

Zjednodušeně můžeme říct, že naše oddělení má na starosti vše, co souvisí s přípravou a realizací klinických studií ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA), a to od řešení nabídek klinických studií až po jejich archivaci. Pracují u nás zaměstnanci, kteří zodpovídají za proces vyjednávání a uzavírání smluv ke klinickým studiím všech fází realizovaných ve FNUSA a také zaměstnanci, kteří se starají o finanční management klinických studií. Další nedílnou činností, kterou poskytujeme, je podpora lékařů a dalšího zdravotnického personálu v průběhu realizace studie prostřednictvím studijních koordinátorů. Neméně důležitou oblastí, kterou se zabýváme, je administrativní podpora lékařů v oblasti akademického klinického výzkumu realizovaného ve FNUSA.

Jak je nastavena spolupráce s nemocnicí?
Vzhledem k tomu, že zpracováváme klinické studie v rámci celé fakultní nemocnice, velice úzce spolupracujeme s právním oddělením, finančním oddělením a dalšími odbornými pracovišti, které se na provádění klinických studií podílejí.

V jakých oblastech se klinické studie nejvíce provádějí?
Můžeme říci, že studie probíhají v podstatě na každé klinice ve FNUSA. Především se jedná o klinické studie v oblasti neurologie, kardiologie, gastroenterologie, dermatologie, revmatologie a onkologie.

Jak se pacienti dozví o právě probíhajících studiích ve FNUSA a jak se mohou do nich případně přihlásit?
Na webových stránkách FNUSA v sekci Oddělení klinických studií je zveřejněn seznam klinických studií, ve kterých probíhá nábor pacientů. Tento přehled pravidelně aktualizujeme. U každé studie je uvedena kontaktní osoba, na kterou se může pacient v případě zájmu o více informací o dané studii obrátit. Aktuálně se zabýváme podporou náboru pacientů v klinických studiích pro pacienty s Crohnovou nemocí, ulcerózní kolitidou nebo revmatoidní artritidou.

Jak ovlivnila epidemiologická situace v souvislosti s COVID-19 činnost Oddělení klinických studií?
V začátcích pandemie byla pro nás situace hodně nepřehledná a bylo obtížné předvídat její další průběh. I přes všechny okolnosti, které nepříznivá epidemiologická situace přinesla, bylo pro nás prioritou zajistit péči pro pacienty zařazené do klinických studií tak, aby jejich léčba mohla plynule pokračovat. Vypracovaly jsme s kolegyněmi několik variant plánů pro různé stupně závažnosti epidemiologické situace tak, aby mohl být relativně plynulý chod studií zachován za každé z nich. Musely jsme samozřejmě počítat také s nejhorší variantou, tedy situací, kdy by se naše nemocnice uzavřela a sloužila by pouze pro pacienty s COVID onemocněním. Toto ale naštěstí nenastalo a myslím, že mohu říct, že ve spolupráci s lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky jsme situaci zvládli na výbornou.

Podílí se FNUSA na realizaci klinických studií COVID-19?
Ano, také FNUSA je oslovována s nabídkami na provedení studií se zaměřením na COVID-19. Jedná se o studie hodnotící bezpečnost a účinnost léčiv pro pacienty s onemocněním COVID-19 různé závažnosti, ale také o nabídky na vakcinační studie prováděné na zdravých dobrovolnících. Vakcinační studie jsou pro nás novou oblastí, kterou se teď zabýváme. V současné době se připravujeme na realizaci prvních velkých vakcinačních studií s účastí zdravých dobrovolníků. Jsme velice rádi, že jsme byli s nabídkou osloveni, protože zdravotnický personál FNUSA je schopen zajistit velice kvalitně provedené studie, na základě jejichž výsledků může být vyvinuta účinná vakcína.

trophy

31. 8. 2020 |

Mezi dvacet pět nejvlivnějších článků prestižního magazínu ACS Catalysis za deset let jeho existence byl vybrán také článek autorů z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC.

Dr. Stanislav Mazurenko, prof. RNDr. Zbyněk Prokop Ph.D. a prof. Dr. Mgr. Jiří Damborský v něm popisují problematiku a přístupy ke strojovému učení. Věnují se také pokroku v experimentálních a teoretických metodách, které mají potenciál tyto problémy řešit. Představují také svůj pohled na možné budoucí směry vývoje aplikací k návrhu účinných biokatalyzátorů. Více jsme psali zde

Výběr byl prováděn samotnými editory, kteří měli za úkol zvolit články, které jdou tematicky za hranici oboru.

Všem autorům k tomuto úspěchu gratulujeme!
.

ACStitle
Kardiovize-logo

28. 8. 2020 |

Mgr. Iuliia Pavlovska je členkou výzkumného týmu Kardiovize Brno 2030 Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a doktorandkou na Masarykově univerzitě v Brně. O jejím výzkumu, ale i studiu a cestě do Brna, jsme si povídali v krátkém rozhovoru.
Ve svém výzkumu se Mgr. Pavlovska zaměřuje na jednotlivé komponenty metabolického syndromu a jejich vliv na kardiovaskulární zdraví. O jejím posledním článku jsme psali zde:
 
Mluvíte perfektně česky, jste tu již dlouho?
Ani ne, ale čeština a ukrajinština jsou docela podobné jazyky. Narodila jsem se v Kyjevě a do České republiky jsem přijela až kvůli studiu vysoké školy. Chtěla jsem se věnovat nutričnímu poradenství v zahraničí a na Masarykově univerzitě v Brně jsem si našla, že to existuje jako zvláštní program, u kterého se nemusí studovat všeobecné lékařství. Do FNUSA-ICRC jsem se pak dostala v době, kdy jsem hledala práci, která by se dala dobře skloubit s mým PhD studiem. Také jsem chtěla něco, v čem by se dalo pokračovat i po dokončení studia a jako ideální pro mě se ukázal právě výzkum.

Takže nešlo o nějaký splněný dětský sen?
Ne, tak to určitě nebylo, sice jsem byla takový ten studijní typ, ale zájem o vědu přišel až časem. Jsem poměrně introvert, ráda si čtu a píšu a jako nutriční terapeut jsem byla celý den v kontaktu s lidmi, což mne docela vysilovalo. Myslím, že výzkumná práce je pro mě ideální kompromis – část dne trávím s pacienty, ale také mám část dne pouze pro práci o samotě anebo právě pro studium na PhD.

Pojďme tedy k výzkumu, na čem právě děláte a co je vaším cílem?
Právě začínám s dalším článkem, který bude zaměřený na porovnání souvislosti různých definicí obezity a tuhosti tepenných stěn. Prvotní impuls k tomuto výzkumu vzešel z téma mé PhD práce „Spojení metabolického syndromu a křehnutí tepenných stěn“. Když jsem si dělala rešerši článků, které k tomuto tématu existují, rozdělila jsem si metabolický syndrom na takových pět částí – vysoký krevní tlak, zvýšený krevní cukr, nízký HDL (vysokodenzitní lipoprotein, lidově hodný cholesterol), vysoké triglyceridy a abdominální obezita. Článků o posledních dvou bylo nejméně, a navíc tam byly poměrně rozporné údaje – občas pozitivní asociace, občas negativní, a občas asociace chyběla, takže jsem se začala zabývat právě těmito dvěma. Také bych se chtěla zaměřit na to, jak správně definovat obezitu. Jde o to, jestli to brát stále podle vysokého procenta tuku v těle, podle vysokého BMI (body mass index), nebo podle hodnoty obvodu pasu anebo podle nové metriky, která zahrnuje metabolické komplikace. I vizuálně štíhlý člověk může trpět nějakou formou obezity a naopak někteří podsadití lidé by podle nové metriky obézní nebyli. Zkrátka problematika „public health“ – snažím se najít nové souvislosti a na základě toho vydat obecná doporučení.

Češi jsou čtvrtý nejtlustší národ v Evropě, co byste vy, jako nutriční terapeutka, doporučovala změnit?

Obecně jde o to upravit celkové množství, složení a kvalitu stravy. V klasické stravě, například, stále přetrvává nadbytek tuku. Je samozřejmě nereálné změnit stravovací návyky české populace například směrem ke středomořské kuchyni. Jsou tu jiné a tradiční suroviny, takže bychom se měli spíše zaměřit na pestrost. Tedy více zeleniny, více ovoce, přidat pohyb a bude to jen lepší. A pak si je potřeba také hlídat, jestli jde o tuky rostlinné anebo živočišné, žádoucí jsou spíše tuky rostlinné, živočišné tuky jsou nasycené a mají špatný vliv na parametry krve, triglyceridy a cholesterol. Ale i u těch rostlinných tuků je potřeba dávat pozor a omezit palmový anebo kokosový olej. Do studené kuchyně doporučuji používat olivový olej, a pokud neodoláme chuti na něco smaženého, tak dávat přednost oleji řepkovému před slunečnicovým, protože je daleko stabilnější.

A když už jsme u české kuchyně, jaké je vaše oblíbené jídlo?

Teď jste mě nachytali… Ano, je to svíčková omáčka s knedlíkem :)

Nahoru