28. 8. 2020 |

Mgr. Iuliia Pavlovska je členkou výzkumného týmu Kardiovize Brno 2030 Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a doktorandkou na Masarykově univerzitě v Brně. O jejím výzkumu, ale i studiu a cestě do Brna, jsme si povídali v krátkém rozhovoru.
Ve svém výzkumu se Mgr. Pavlovska zaměřuje na jednotlivé komponenty metabolického syndromu a jejich vliv na kardiovaskulární zdraví. O jejím posledním článku jsme psali zde:
 
Mluvíte perfektně česky, jste tu již dlouho?
Ani ne, ale čeština a ukrajinština jsou docela podobné jazyky. Narodila jsem se v Kyjevě a do České republiky jsem přijela až kvůli studiu vysoké školy. Chtěla jsem se věnovat nutričnímu poradenství v zahraničí a na Masarykově univerzitě v Brně jsem si našla, že to existuje jako zvláštní program, u kterého se nemusí studovat všeobecné lékařství. Do FNUSA-ICRC jsem se pak dostala v době, kdy jsem hledala práci, která by se dala dobře skloubit s mým PhD studiem. Také jsem chtěla něco, v čem by se dalo pokračovat i po dokončení studia a jako ideální pro mě se ukázal právě výzkum.

Takže nešlo o nějaký splněný dětský sen?
Ne, tak to určitě nebylo, sice jsem byla takový ten studijní typ, ale zájem o vědu přišel až časem. Jsem poměrně introvert, ráda si čtu a píšu a jako nutriční terapeut jsem byla celý den v kontaktu s lidmi, což mne docela vysilovalo. Myslím, že výzkumná práce je pro mě ideální kompromis – část dne trávím s pacienty, ale také mám část dne pouze pro práci o samotě anebo právě pro studium na PhD.

Pojďme tedy k výzkumu, na čem právě děláte a co je vaším cílem?
Právě začínám s dalším článkem, který bude zaměřený na porovnání souvislosti různých definicí obezity a tuhosti tepenných stěn. Prvotní impuls k tomuto výzkumu vzešel z téma mé PhD práce „Spojení metabolického syndromu a křehnutí tepenných stěn“. Když jsem si dělala rešerši článků, které k tomuto tématu existují, rozdělila jsem si metabolický syndrom na takových pět částí – vysoký krevní tlak, zvýšený krevní cukr, nízký HDL (vysokodenzitní lipoprotein, lidově hodný cholesterol), vysoké triglyceridy a abdominální obezita. Článků o posledních dvou bylo nejméně, a navíc tam byly poměrně rozporné údaje – občas pozitivní asociace, občas negativní, a občas asociace chyběla, takže jsem se začala zabývat právě těmito dvěma. Také bych se chtěla zaměřit na to, jak správně definovat obezitu. Jde o to, jestli to brát stále podle vysokého procenta tuku v těle, podle vysokého BMI (body mass index), nebo podle hodnoty obvodu pasu anebo podle nové metriky, která zahrnuje metabolické komplikace. I vizuálně štíhlý člověk může trpět nějakou formou obezity a naopak někteří podsadití lidé by podle nové metriky obézní nebyli. Zkrátka problematika „public health“ – snažím se najít nové souvislosti a na základě toho vydat obecná doporučení.

Češi jsou čtvrtý nejtlustší národ v Evropě, co byste vy, jako nutriční terapeutka, doporučovala změnit?

Obecně jde o to upravit celkové množství, složení a kvalitu stravy. V klasické stravě, například, stále přetrvává nadbytek tuku. Je samozřejmě nereálné změnit stravovací návyky české populace například směrem ke středomořské kuchyni. Jsou tu jiné a tradiční suroviny, takže bychom se měli spíše zaměřit na pestrost. Tedy více zeleniny, více ovoce, přidat pohyb a bude to jen lepší. A pak si je potřeba také hlídat, jestli jde o tuky rostlinné anebo živočišné, žádoucí jsou spíše tuky rostlinné, živočišné tuky jsou nasycené a mají špatný vliv na parametry krve, triglyceridy a cholesterol. Ale i u těch rostlinných tuků je potřeba dávat pozor a omezit palmový anebo kokosový olej. Do studené kuchyně doporučuji používat olivový olej, a pokud neodoláme chuti na něco smaženého, tak dávat přednost oleji řepkovému před slunečnicovým, protože je daleko stabilnější.

A když už jsme u české kuchyně, jaké je vaše oblíbené jídlo?

Teď jste mě nachytali… Ano, je to svíčková omáčka s knedlíkem :)

Nahoru