Tiskové zprávy http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy Wed, 20 Jun 2018 07:15:59 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz icrc@fnusa.cz (ICRC) FNUSA-ICRC oznamuje další prvenství: spolupráci s prestižní univerzitou Yale a společné stipendium v neurologickém výzkumu http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/935-spoluprace-fnusa-icrc-yale-university http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/935-spoluprace-fnusa-icrc-yale-university

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) navazuje spolupráci v neurologickém výzkumu s prestižní americkou Yale University přes nově vybudovaný program post-graduálního vzdělávání. Program, který je finančně zajištěn FNUSA-ICRC a akademicky veden Yaleskou universitou, bude zahájen v novém akademickém roce, tedy od 1. 7. 2018.

Číst dál...

]]>
ales.vanek@fnusa.cz (Aleš Vaněk) Tiskové zprávy Thu, 15 Mar 2018 12:44:00 +0000
Brněnské mezinárodní centrum se rozrostlo o pět výzkumných týmů. Zaměří se na výzkum buněk a srdce http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/934-icrc-5-novych-tymu http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/934-icrc-5-novych-tymu Tisková zpráva, 27. 2. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) rozšířilo své vědecké portfolio o pět nových výzkumných týmů. Dva z nich se v rámci základního výzkumu zaměří na zkoumání buněk, tři zbylé na kardiologický výzkum - na diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik, na samotný výzkum nových zobrazovacích metod a také na zkoumání tzv. kriticky nemocných pacientů.

Brněnské mezinárodní centrum, které doposud tvořilo 25 výzkumných týmů zaměřujících se na výzkum srdce a mozku, se s letošním rokem rozrůstá. FNUSA-ICRC se tak rozšíří o celkem 5 výzkumných týmů. „To je důkazem, že se výzkum ve FNUSA-ICRC posouvá správným směrem kupředu. Tím, že se výzkumné týmy rozšiřují a více specializují, dochází i k jejich profesionalizaci,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

V oblasti kardiologického výzkumu vznikly dvě nové vědecké skupiny. Tým Kardiovaskulární magnetická rezonance pod vedením MUDr. Romana Panovského, se bude zaměřovat  na časnou neinvazivní diagnostiku srdečních onemocnění s využitím nejnovějších zobrazovacích technik. Skupina Nukleární kardiologie v čele s MUDr. Vladimírem Kinclem se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Cílem týmu Výzkum intenzivní péče vedeného MUDr. Martinem Helánem bude studium mechanismů vzniku, vývoje a prognózy kritického onemocnění, tedy života ohrožujících stavů, které vyžadují intenzivní péči.

Kromě nových výzkumných týmů zabývajících se výzkumem srdce, vznikly i nové vědecké skupiny, které se zaměří na základní výzkum. Původní tým s názvem Kmenové buňky a buněčná signalizace se rozdělil do dvou nezávislých týmů. Jedná se o skupinu Buněčná signalizace, kterou povede Pavel Krejčí a tým Kmenové buňky a Modely chorob pod vedením Vladimíra Rotrekla. „Tyto týmy se budou v pilíři základního výzkumu zaměřovat na výzkum málo známých tyrosin kinázových receptorů, tedy skupiny receptorů nacházejících se na vnějším povrchu membrán buněk a dále na výzkum lidských kmenových buněk, jejich diferenciace na srdeční buňky a možnosti, jak s jejich pomocí modelovat choroby srdce na buněčné úrovni. Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ upřesnil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.


Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře na kardiovaskulární nemoci, zejména srdeční infarkty a mrtvice, každoročně zhruba 17 milionů lidí. V České republice pak zemře ročně na onemocnění srdce a cév 51 000 lidí. „Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují v Evropě nejčastější příčinu úmrtí, je nezbytné, aby se výzkum ubíral právě tímto směrem,“ upřesnil Martin Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph. D. vystudoval obor Biochemie na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci doktorského studia studoval enzym zapojený do uvolňování rostlinných hormonů na Ústavu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu. Od roku 2001 do roku 2007 působil nejdříve jako postdok, posléze jako výzkumník a instruktor na Texaské Univerzitě  v San Antoniu ve Spojených státech. Zde se věnoval opravným mechanizmům DNA a jejich roli ve vývoji rakoviny a ve snižování kvality  zárodečných buněk starších otců. Od roku 2007 se věnuje na Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU výzkumu lidských pluripotentních kmenových buněk a jejich využití v regenerativní medicíně. Od roku 2012 působí jako výzkumník v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu, kde se v roce 2016 stal vedoucím výzkumné skupiny Kmenových buněk a modelů chorob (Stem Cells and Disease Modeling). Jeho skupina se věnuje využití kmenových buněk odvozených z pacientů s chorobami srdce k vytváření buněčných modelů srdce a s jejich pomocí odhaluje mechanizmy vedoucí k srdečnímu selhání.

Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. vystudoval obor Fyziologie živočichů na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorský titul pak získal v roce 2000 na brněnské Mendelově univerzitě. Během postdoktorálního studia strávil několik let v Los Angeles v USA a v Toulouse ve Francii. V letech 2004-2013 působil jako vědec v americkém Cedars-Sinai Medical Center a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 2013 vede laboratoř buněčné biologie na Lékařské fakultě MU, a současně působí jako výzkumník v FNUSA-ICRC. Tým Buněčné signalizace (Cell Signaling), který Dr. Krejčí ve FNUSA-ICRC vede, se zaměřuje na výzkum funkce lidských receptorových tyrozinových kináz (RTK) především v oblasti regulace růstu kosti. Tým se také zabývá vývojem a testováním nových léků pro potlačení patologické funkce RTK.

Doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal doktorský titul a také titul docenta. Od roku 1994 pracuje jako lékař na I. interní-kardioangiologické klinice  Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, od roku 1998 rovněž učí na Lékařské fakultě MU v Brně. V Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) pracuje jako výzkumný pracovník od roku 2011, v současné době vede výzkumný tým s názvem Kardiovaskulární magnetická rezonance (Cardiovascular Magnetic Resonance). V rámci výzkumu se zaměřuje na nové zobrazovací techniky a protokoly k diagnostice časných stádií srdečního postižení.

MUDr. Martin Helán, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal také doktorský titul. Od roku 2009 působí na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V letech 2011 až 2013 strávil dohromady 16 měsíců v laboratoři plicní buněčné biologie na nejprestižnější klinice na světě - Mayo Clinic, se kterou dodnes spolupracuje na výzkumu týkajícím se plicní hypertenze. Od roku 2013 pracuje jako výzkumný pracovník FNUSA-ICRC. Od letošního roku vede nový výzkumný tým s názvem Výzkum intenzivní péče (Intensive Care Research), který se zaměří na klinický výzkum mechanismů vzniku, progrese a prognózy kriticky nemocných pacientů.

MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž získal doktorský titul. Od roku 2003 pracuje jako kardiolog ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, od roku 2004 působí jako výzkumník a lektor na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2012 působí jako senior výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kde od letošního roku vede výzkumný tým s názvem Nukleární kardiologie (Nuclear cardiology and cardiac CT). V rámci výzkumu se zaměří na vývoj nových možností zobrazení srdce a jejich využití pro kvalitnější diagnostiku kardiovaskulárních onemocnění, která přispěje k zlepšení terapie těchto pacientů.

Kontakt pro média

Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA tel.: 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR specialista FNUSA-ICRC tel.: 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

 

]]>
ales.vanek@fnusa.cz (Aleš Vaněk) Tiskové zprávy Wed, 28 Feb 2018 10:24:00 +0000
V BRNĚ SE USKUTEČNÍ OSVĚTOVÁ AKCE. NAUČÍ ROZPOZNAT MOZKOVOU MRTVICI http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/910-v-brne-se-uskutecni-osvetova-akce-nauci-rozpoznat-mozkovou-mrtvici http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/910-v-brne-se-uskutecni-osvetova-akce-nauci-rozpoznat-mozkovou-mrtvici Tisková zpráva, 27. 10. 2017, Brno

Jak rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody, jak na ně reagovat a jak se proti mrtvici preventivně chránit. To je cílem osvětové akce, kterou při příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody pořádá Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). První patro brněnského Obchodního centra Letmo bude v pondělí od 10. do 19. hodin sloužit jako informační místo, kde se mohou návštěvníci nechat i zdarma vyšetřit.

letmo o mrtvici

Pátý ročník osvětové akce, kterou pořádá Cerebrovaskulární výzkumný tým a program HOBIT (HOdina BIologie pro živoT) FNUSA-ICRC, má za cíl poučit laickou veřejnost o mozkové mrtvici, především pak o jejich příznacích a správné reakci na ně. „Na infostánku v Obchodním centru Letmo máme připravené různé informační materiály. Zájemcům také zdarma změříme krevní tlak, který představuje nejzávažnější rizikový faktor pro vznik CMP. Program je navíc obohacen o přednášku odborníka, která se uskuteční od 17. hodin ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně,“ popsala manažerka programu HOBIT Hana Pokorná, která patří mezi hlavní organizátory akce.

Cévní mozková příhoda (CMP), lidově mrtvice, představuje celosvětově druhou nejčastější příčinu úmrtí. Cévní mozková příhoda ročně postihne až 17 milionů lidí, třetina z nich na toto onemocnění zemře. V České republice mrtvici ročně prodělá 42 tisíc lidí, 12 tisíc pak jejím následkům podlehne. Současná medicína sice disponuje velmi efektivní léčbou cévních mozkových příhod, ta však musí být podána včas.

„Takzvané terapeutické okno, tedy časový úsek od vzniku cévní mozkové příhody, během kterého můžeme ještě části pacientů pomoci, je dlouhý zhruba čtyři až šest hodin. Poté šance na vyléčení prudce klesá,“ vysvětluje vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra FN u sv. Anny v Brně a šéf Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC, Robert Mikulík, který osvětovou akci zaštiťuje. „Rychlost, s jakou začneme člověka léčit, je proto klíčová. Zatímco světový průměr ošetření pacienta s CMP je asi jedna hodina, v Česku dostanou pacienti léčbu průměrně do 30. minut, což je světový unikát. Jsme tedy na jednom z nejpřednějších míst, co se léčby cévních příhod týče,“ upřesnil neurolog Robert Mikulík.

Osvětová akce se pořádá při příležitosti Světového dne mrtvice (World Stroke Day), který každoročně vyhlašuje Světová organizace pro mrtvici (World Stroke Organization). Organizace akce se tradičně ujali koordinátoři preventivního programu HOBIT a zdravotní sestry Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC. Letos poprvé se na akci podílí také organizace Loono, která pořádá vzdělávací  workshopy ve školách firmách a festivalech.

Inovativní e-learningový program HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT, který v roce 2013 odstartovalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, je určený pro žáky základních škol a studenty víceletých gymnázií. Cílem projektu je předat žákům pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním nebo mozkovým infarktem. Platformu HOBIT již v současnosti využilo 75 škol a přes 5 000 žáků z celé České republiky. Od února 2017 je navíc zdokonalená verze platformy dostupná zdarma všem školám v ČR.

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:18:31 +0000
VÝZKUMNÁ INFRASTRUKTURA CZECRIN OBSTÁLA V MEZINÁRODNÍM HODNOCENÍ http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/909-vyzkumna-infrastruktura-czecrin-obstala-v-mezinarodnim-hodnoceni http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/909-vyzkumna-infrastruktura-czecrin-obstala-v-mezinarodnim-hodnoceni Tisková zpráva, 23. 10. 2017, Brno

Výzkumná infrastruktura CZECRIN, která podporuje akademická klinická hodnocení, a propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra v oblasti biomedicíny, dosáhla v rámci mezinárodních hodnocení excelentních výsledků. Získala tak doporučení pro financování do dalších let a plnohodnotné členství v celoevropské síti ECRIN.

Česká republika se od roku 2006 zapojila do řady velkých výzkumných infrastruktur představující výzkumná centra a výzkumné sítě, které provozují nejen vlastní výzkum, ale pomáhají i ostatním českým a zahraničním výzkumným centrům v realizaci velkých výzkumných projektů. 

V rámci posledního mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, konaných pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), úspěšně obstála národní výzkumná infrastruktura CZECRIN, která vznikla na základě úzké spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Vážíme si toho, že ve všech devíti hodnocených oblastech, infrastruktura Czecrin dosáhla nejvyššího počtu bodů. Nejvíce si pak ceníme celkového excelentního výsledku a doporučení zapojení České republiky na úrovni plného člena, prostřednictvím CZECRIN, do evropské infrastruktury ECRIN, kde dosud působila na pozici pozorovatele,“ uvedla Lenka Součková, koordinátorka infrastruktury CZECRIN.

Díky výbornému hodnocení získá infrastruktura peníze v celkové hodnotě 52 milionů korun na svou existenci do roku 2022. Plné členství ČR pak zajistí CZECRINU možnost se aktivně podílet na vedení a nastavení strategie ECRIN v dalších letech. Díky zapojení do evropské infrastruktury se navíc ČR zvýší pravděpodobnost účastnit se v grantových projektech financovaných H2020.

Čeští lékaři se hojně podílí na evropském nezávislém klinickém výzkumu

V letošním roce byla Česká republika začleněna do celkem 10 výzkumných projektů financovaných z evropského programu EU Horizont 2020 či 7. rámcového programu podporující lékařský výzkum v oblastech, ve kterých má medicína omezené léčebné možnosti anebo úspěšnost léčby je zde nedostačující. Jedná se zejména o léčbu vzácných onemocnění, dětských onemocnění, léčbu cévní mozkové příhody či akutního poranění míchy. Do těchto výzkumných projektů je zapojeno několik českých fakultních nemocnic a výzkumných center, jako například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) nebo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC). „Naše centrum je v rámci infrastruktury zapojené do projektů zaměřených na hledání nejúčinnější léčby pacientů s cévní mozkovou příhodou,“ sdělil Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC.

Součástí všech výzkumných projektů je provedení mezinárodní klinické studie, do které jsou zařazování pacienti ze všech zapojených států z celé Evropy. „Zajištění a koordinace mezinárodní klinické studie je administrativně velmi náročný proces, který musí splňovat přísné legislativní, regulační a etické požadavky, což je jeden z důvodů, proč na těchto projektech spolupracuje výzkumná infrastruktura Czecrin, která zajišťuje administrativní služby, nezávislý monitoring a dohled nad bezpečností hodnocených léčiv,“ upřesnila doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D., hlavní řešitelka infrastruktury Czecrin.

CZECRIN je česká národní výzkumná infrastruktura podporující akademická klinická hodnocení, která propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra oblasti biomedicíny. Je českým národním uzlem Evropského konsorcia infrastruktur klinického výzkumu (ECRIN-ERIC). Jejich společným cílem je podpořit rozvoj akademických klinických hodnocení a zkvalitnit spolupráci na národní a mezinárodní úrovni. CZECRIN v současnosti realizuje více než 15 národních a mezinárodních akademických klinických hodnocení v mnoha oblastech včetně pediatrie a vzácných onemocnění.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je výzkumné centrum financované převážně z národních a mezinárodních grantů. Zaměřuje se na výzkum onemocnění srdce a mozku. Cílem výzkumu je nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu v kardiovaskulární medicíně a neurologii. Na výzkumných aktivitách centra se v současnosti podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20 zemí Evropské unie.

ECRIN představuje evropskou síť pro provádění akademických klinických studií, která byla založena ve Francii v roce 2006. V současné době jsou do ní zapojeny Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Norsko. Česká republika byla spolu se Švýcarskem doposud pouhým pozorovatelem. V nejbližší době však plánují rozšířit evropskou síť ECRIN a stát se spolu s Irskem a Tureckem dalšími plnohodnotnými členy.

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:17:53 +0000
V ČESKU SE POPRVÉ V HISTORII USKUTEČNÍ SVĚTOVÝ SPÁNKOVÝ KONGRES. SPÁNKOVÁ MEDICÍNA MÁ V TUZEMSKU PADESÁTILETOU TRADICI http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/908-v-cesku-se-poprve-v-historii-uskutecni-svetovy-spankovy-kongres-spankova-medicina-ma-v-tuzemsku-padesatiletou-tradici http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/908-v-cesku-se-poprve-v-historii-uskutecni-svetovy-spankovy-kongres-spankova-medicina-ma-v-tuzemsku-padesatiletou-tradici Tisková zpráva, 8. 10. 2017, Brno

Česká republika bude poprvé v historii hostit Světový spánkový kongres, který se koná od 6. do 11. října v Kongresovém centru Praha. Světový spánkový kongres je vůbec prvním společným setkáním dvou nejvýznamnějších společností světového spánkového výzkumu (World Association of Sleep Medicine a World Sleep Federation). Přestože je spánková medicína relativně mladý obor, v tuzemsku má více než padesátiletou tradici. Do spánkových laboratoří se navíc jezdí školit odborníci z celé Evropy.

Podle pořadatelů se kongresu účastní na 3 000 delegátů z celého světa. Součástí programu, který současně probíhá v 10 sálech kongresového centra, je více než 100 symposií, 23 sekcí ústních sdělení a 650 posterových prezentací.

V rámci letošního kongresu se uskuteční i společné symposium světové (WSS) a české spánkové společnosti (ČSVSSM). „Hlavním tématem symposia budou mimovolné pohyby ve spánku, které bývají součástí i některých neurologických onemocnění, jako například syndromu neklidných nohou nebo Parkinsonovy nemoci. Zmíněné poruchy přispívají k rozvoji dalších civilizačních onemocnění, proto je důležitá jejich včasná diagnostika a léčba, která pomáhá pacientům zkvalitnit život a zamezit rozvoji následných zdravotních komplikací. Díky tomu lze uspořit i velkou část léčebných nákladů,“ uvedl MUDr. Ondřej Ludka, vedoucí skupiny Spánkové medicíny Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), který se podílí na organizaci Světového spánkového kongresu.

Podle aktuálních průzkumů poruchou spánku zvanou spánkovou apnoe trpí až 20 procent mužů a 10 procent žen. Většina z nich však netuší, že toto onemocní má. Kromě nadměrné únavy a spavosti během dne se spánková apnoe projevuje zástavami dechu ve spánku. „Nedostatek spánku či jeho zkrácení představují rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních komplikací, metabolického syndromu či duševních poruch,“ řekl Ondřej Ludka s tím, že včasná diagnostika poruch spánku a jejich léčba se uplatňuje jako důležitá součást preventivní medicíny.

Výzkumná skupina Spánková medicína FNUSA-ICRC se snaží najít nové diagnostické postupy a léčbu poruch dýchání ve spánku zejména u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému. Za necelých pět let svojí existence se pracoviště vypracovalo na jedno z předních špičkových pracovišť, které se zabývá poruchami dýchání ve spánku v ČR a dokázalo si svými výsledky získat uznání i v zahraničí. V roce 2015 byly spánkové laboratoře FNUSA-ICRC po splnění náročných podmínek jako první v ČR uznány Evropskou společností pro výzkum spánku (European Sleep Research Society) jako výzkumné centrum a mohou se v něm školit odborníci z celé Evropské unie.

Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (ČSVSSM), která byla založena v roce 2001, usiluje o podporu a koordinaci rozvoje všech forem péče o pacienty s poruchami spánku a bdění. Podporuje vědeckou činnost a výzkum spánku a bdění, jejich poruch a léčení těchto poruch a zasazuje se o rozvoj jejich optimální léčby. Ve spolupráci s odbornými institucemi se podílí na výchově a expertní činnosti v oboru spánkové medicíny. Své iniciativy koordinuje s Evropskou společností pro výzkum spánku (ESRS - European Sleep Research Society).

C4 C5

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:17:16 +0000
NOC VĚDCŮ PRO VĚDCE: FNUSA-ICRC POŘÁDÁ HISTORICKY PRVNÍ SETKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH VĚDCŮ ŽIJÍCÍCH V BRNĚ http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/907-noc-vedcu-pro-vedce-fnusa-icrc-porada-historicky-prvni-setkani-zahranicnich-vedcu-zijicich-v-brne http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/907-noc-vedcu-pro-vedce-fnusa-icrc-porada-historicky-prvni-setkani-zahranicnich-vedcu-zijicich-v-brne Tisková zpráva, 6. 10. 2017, Brno

Mobilita – svět v pohybu. To je ústředním tématem letošního ročníku celoevropské iniciativy Noci vědců, která má za cíl propagovat vědu, výzkum a techniku. Přestože většina institucí v Česku pořádá populárně-naučné akce s cílem přiblížit laické veřejnosti práci vědců, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) letošní akci pojalo jinak. Uspořádá Noc vědců pro vědce, tedy historicky první setkání zahraničních vědců a výzkumníků, kteří pracují v Brně.

Noc vědců je celoevropská iniciativa, která se koná od roku 2005, s cílem propagovat vědu, výzkum a techniku. V České republice se Noci vědců tradičně účastní velká část univerzit a výzkumných ústavů ve velkých městech. „Většina institucí pořádá populárně-naučné akce s cílem přiblížit laické veřejnosti, zvláště mladým lidem, populární formou práci vědců a vzbudit v nich zájem pracovat ve výzkumu. Doposud se však neuskutečnilo žádné společné setkání pro vědce, proto jsme se rozhodli oslovit zahraniční vědce žijící v Brně a uspořádat společný mítink a tím doplnit akce pořádané jinými brněnskými subjekty,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Setkání, které se dnes od 17 hodin uskuteční v hotelu International, se zúčastní 70 zahraničních vědců. Nebudou chybět výzkumníci z FNUSA-ICRC, CEITEC, Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického, Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity nebo Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Součástí setkání zahraničních vědců a výzkumníků bude i veřejná diskuze se zástupci města, kraje a různých organizací spolupracujících s cizinci o tom, jak by Brno mohlo přilákat další kvalitní specialisty do výzkumu a vývoje,“ uzavřel Stokin. Zástupci francouzské ambasády v Praze například představí svůj projekt zaměřený na přilákání francouzských absolventů univerzit do České republiky. Ve Francii totiž mají čerství absolventi univerzit díky zkostnatělé legislativě velmi nízkou šanci získat první zaměstnání. Brněnské představení projektu bude v rámci České republiky premiérou.

V Brně žije a pracuje odhadem asi 250 - 300 výzkumníků a doktorandů původem ze zahraničí. V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny jich pracuje více než 40, což představuje téměř čtvrtinu všech výzkumníků. Nejvíce jich je ze Slovenska a z Itálie, ale v centru působí i výzkumníci z Argentiny, Arménie, Francie, Indie, Itálie, Kanady, Portugalska, Slovinska nebo Španělska. Ve druhém velkém brněnském výzkumném centru CEITEC působí zhruba 150 zahraničních výzkumníků. Méně zahraničních výzkumníků pak pracuje například ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, výzkumném centru CzechGlobe a brněnských univerzitách.

rollei 03

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:16:38 +0000
ZAHRANIČNÍ EXPERTI HODNOTILI PRÁCI VĚDCŮ V BRNĚ http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/906-zahranicni-experti-hodnotili-praci-vedcu-v-brne http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/906-zahranicni-experti-hodnotili-praci-vedcu-v-brne Tisková zpráva, 5. 10. 2017, Brno

Hodnocení aktivit vědeckých a administrativních týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo hlavním cílem společného setkání Dozorčí a Mezinárodní vědecké poradní rady (FNUSA-ICRC), které se uskutečnilo 2. a 3. října v Brně.

Setkání, které se konalo na půdě FNUSA-ICRC již počtvrté, se zúčastnili přední zahraniční vědci a lékaři, kteří měli za úkol zhodnotit činnost vědeckých výzkumných skupin. „V rámci České republiky je setkání unikátní v tom, že na dva dny přijedou do Brna dvě desítky odborně kvalifikovaných lidí z nejprestižnějších univerzit či nemocnic a nezávisle hodnotí aktivity našeho centra,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Vzhledem k tomu, že členové obou rad reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu, jsou pro nás jejich názory a doporučení stěžejní,“ dodal Stokin.

Během dvou dnů zahraniční experti hodnotili aktivity pětadvaceti výzkumných týmů FNUSA-ICRC. „Díky tomu, že jsem byl u samotného vzniku mezinárodního centra a každým rokem jsem členem dozorčí rady, můžu posoudit velký progres, které centrum zaznamenalo. Projekt ICRC je na špičkové úrovniAktivity a význam centra výrazně převyšují povědomí nejen veřejnosti, ale i lékařů a výzkumníků,“ řekl MUDr. Martin Jan Stránský, FACP, ředitel Polikliniky na Národní v Praze a mj. vysokoškolský profesor na americké Yale School of Medicine. To potvrzuje i Dr. David Hafler, profesor neurologie a imunologie z univerzity Yale, který se setkání účastnil poprvé. „Jsem ohromen výkony některých vědeckých týmů, které jsem měl možnost hodnotit. Odvedly opravdu dobrou práci. FNUSA-ICRC je na správné cestě k úspěchu,“ sdělil Hafler.

Za uplynulý rok výzkumníci z FNUSA-ICRC publikovali vědecké články v prestižních mezinárodních časopisech, jako Nature Communications, Circulation, Molecular Cell nebo Andgewandte Chemie. Získali také několik prestižních ocenění, jako například cenu Danubius pro mladé vědce od rakouského ministerstva pro vědu a průmysl, cenu pro začínající vědce od mezinárodní Alzheimerovské asociace, cenu za osobní přínos péči o pacienty s mozkovou mrtvicí od Evropské iktové asociace, nebo cenu za nejlepší kardiologický článek od České kardiologické společnosti.

Jedním z nedůležitějších kritérií úspěchu brněnského centra je podle odborníků financování. Podle Davida Haflera je podstatné nastavit správné financování v rámci jednotlivých výzkumných týmů, které mají různou velikost, různé potřeby a zájmy. Je důležité se inspirovat a učit se od velkých hráčů a institucí, jako je Oxford, Cambridge, UCL, Harward, Yale a mnohé další. Překážkou však podle Haflera může být politický vliv při rozhodování o grantech a dotacích. „Vědecká práce by měla být ohodnocena vždy férově bez ohledu na aktuální politická rozhodnutí,“ uzavřel David Hafler.

setkani

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:16:03 +0000
VÍCE NEŽ POLOVINA LIDÍ S INFARKTEM SE DOSTANE DO NEMOCNICE POZDĚ. ČEŠI INFARKT STÁLE PODCEŇUJÍ http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/905-vice-nez-polovina-lidi-s-infarktem-se-dostane-do-nemocnice-pozde-cesi-infarkt-stale-podcenuji http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/905-vice-nez-polovina-lidi-s-infarktem-se-dostane-do-nemocnice-pozde-cesi-infarkt-stale-podcenuji Tisková zpráva, 29. 9. 2017, Brno

FNUSA kardio 0199Bolest na hrudi, žaludeční nevolnost, pocit nedostatku vzduchu či slabost. To patří mezi nečastější příznaky srdečního infarktu, který v Česku ročně postihne více než 22 tisíc lidí. Přestože má Česká republika jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, stále je velké množství nemocných, kteří kontaktují zdravotnický systém pozdě. Důvodem je podcenění problému a špatná informovanost veřejnosti.

Srdeční infarkt představuje vážné akutní onemocnění, které přímo ohrožuje život. Srdeční infarkt vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení přívodové věnčité tepny, která vyživuje srdce okysličenou krví. Srdeční svalovina v postižené oblasti nemá dostatek kyslíku a odumírá.

V ČR zemře ročně 51 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2016 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu 22 635 osob, z toho bylo 14 921 mužů a 7 714 žen. „Muži prodělávají akutní infarkt myokardu častěji než ženy. U žen navíc infarkt vzniká přibližně o 8 let později. Příčina je hormonální,“ upřesnil vedoucí lékař programu akutních koronárních syndromů Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) MUDr. Ota Hlinomaz, CSc.

Ačkoliv má Česká republika jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, více než polovina pacientů se srdečním infarktem se dostane k potřebnému léčebnému zákroku do nemocnice pozdě. Tedy v době, kdy u nich již nastalo nenávratné poškození srdce. Důvodem je podcenění problému a špatná informovanost veřejnosti. Podle lékařů není informovanost o příznacích infarktu v České republice stále dostatečná. „Svědčí o tom údaj, že od vzniku bolestí na hrudi, což je základní příznak akutního infarktu myokardu, po zavolání zdravotnické pomoci, uplyne přibližně 150 minut. Pacienti by přitom měli volat prakticky okamžitě po vzniku výrazných bolestí na přední straně hrudníku,“ uvedl MUDr. Ota Hlinomaz s tím, že čas k zahájení léčby je rozhodující, každá minuta váhání vede ke zvýšení rizika úmrtí nebo vzniku trvalých zdravotních následků.

Každý čtvrtý pacient dostane druhý infarkt

Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý srdeční infarkt. Tím se výrazně zvyšuje riziko úmrtí. „Pacienti, kteří prodělají akutní infarkt myokardu s typickým nálezem na EKG, který je ošetřen pomocí perkutánní koronární intervence tzv. angioplastiky, mají roční mortalitu 9 % a každým rokem se mortalita zvyšuje o 3 %. Za 6 lety po infarktu tedy zemře přibližně čtvrtina nemocných,“ dodal Ota Hlinomaz. Častou příčinou vzniku akutního infarktu myokardu je nezdravý životní styl, zejména kouření, které zvyšuje riziko jeho vzniku o více než padesát procent.

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:15:26 +0000
ALZHEIMEROVU CHOROBU BUDEME UMĚT LÉČIT, AŽ POCHOPÍME, JAK VZNIKÁ, ŘÍKÁ NEUROLOG STOKIN http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/904-alzheimerovu-chorobu-budeme-umet-lecit-az-pochopime-jak-vznika-rika-neurolog-stokin http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/904-alzheimerovu-chorobu-budeme-umet-lecit-az-pochopime-jak-vznika-rika-neurolog-stokin Tisková zpráva, 20. 9. 2017, Brno

Gorazd B. Stokin, neurolog a neurovědec, zaměřující se na výzkum Alzheimerovy choroby, zejména jejího raného stádia. Snaží se zjistit, proč Alzheimerovou chorobou trpíme, a proč tato nemoc souvisí se stárnutím. Podle předního světového neurologa budeme umět Alzheimerovu chorobu léčit tehdy, až pochopíme, jak vzniká. A to se zatím vědcům nedaří.

Ve své práci se věnujete Alzheimerově chorobě, zejména jejímu ranému stadiu. Proč vás tak zajímá či dokonce fascinuje?1508 ICRC 271

Alzheimerova choroba mě fascinuje, protože jde o onemocnění, které vám krade vzpomínky. V tomto ohledu je to neobvyklá nemoc. Pokud dostanete infarkt, nemůžete dýchat, můžete cítit bolest na hrudi. Pokud utrpíte mozkovou mrtvici, můžete sice také ztratit paměť, ale obvykle budete mít problémy s řečí a s pohybem rukou nebo nohou. V případě Alzheimerovy choroby všechno opravdu začíná pamětí, kdy vzpomínky jsou najednou pryč. To mě přivádí k myšlence, že pokud porozumíme Alzheimerově chorobě, budeme chápat i to, proč vzpomínky ztrácíme, a také, jak vznikají.

Mohl byste popsat současný vývoj výzkumu demence či Alzheimerovy choroby?

Je to velmi frustrující, protože se už více než deset let snažíme vyvinout lék na Alzheimerovu chorobu, ale doposud bylo všechno naše úsilí marné. Pokud tuto frustraci pominu, myslím, že jsme v této oblasti od doby, kdy jsem v polovině devadesátých let začínal, dosáhli významného pokroku. Dozvěděli jsme se mnoho o biologii a patologii Alzheimerovy choroby, víme také hodně o klinických vlastnostech. Důležité objevy v oblasti Alzheimerovy choroby nám navíc ukázaly cestu, jak přistupovat ke studiu dalších podobných onemocnění.

Co tedy tuto nemoc způsobuje?

Nevíme. A to je jeden z hlavních důvodů, proč tuto chorobu zkoumám. Zajímá mě, proč trpíme Alzheimerovou chorobou a proč tato choroba souvisí se stárnutím. Při Alzheimerově chorobě vznikají charakteristické patologické léze – takzvané amyloidní plaky. Jedná se o nefunkční shluky bílkovin mimo mozkové buňky. Proč vznikají a jak souvisí s vývojem Alzheimerovy choroby, nebo zda jsou pouze průvodním jevem onemocnění, však nevíme.

A jak se dá léčit? Pokud vůbec?

Bohužel stále nedokážeme říct, jak se dá tato nemoc léčit. Myslím, že ji budeme umět léčit, až pochopíme, jak Alzheimerova choroba vzniká.

Jaké jsou rizikové faktory Alzheimerovy choroby?

Hlavním rizikovým faktorem je stárnutí. Dalším rizikovým faktorem je pak podle nejnovějších výzkumů i traumatické poranění mozku. Prokázalo se, že opakovaná poranění mozku, například při nárazu hlavou, vedou s určitým časovým zpožděním k vyšší produkci a hromadění amyloidních prekurzorových proteinů v mozku a ty následně vedou ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby. Kromě toho existují další rizikové faktory vyplývající ze sedavého způsobu života, přemíry jídla, alkoholu, kouření či obezity, které všechny způsobují kardiovaskulární onemocnění. Tyto nemoci pak zřejmě ovlivňují ​​i jakoukoli jinou patologii mozku.

S klinikou Mayo jste spolupracoval na výzkumu, podle kterého mohou duševní aktivity chránit před mírnými kognitivními poruchami. Které z těchto aktivit jsou nejužitečnější?

Myslím, že všechno je užitečné. Ale s mírou. Stává se mi, že ke mně přicházejí manželé či manželky pacientů trpících Alzheimerovou chorobou, a stěžují si, že se partnera snaží donutit, aby si každý den všechno zapamatoval. A to obvykle nefunguje, protože pokud si nedokážete věci zapamatovat, a někdo vás přesto nutí, jen vás to rozčílí. Představte si, že máte zlomené nohy, a já vám řeknu, že půjdeme na výlet do Jeseníků. Odpovíte mi, jestli jsem se nezbláznil, že přece nemůžete chodit. A tohle je totéž, jako když mám poruchu paměti a vy se zeptáte kolikátého je dnes. Myslím si, že pro lidi, kteří nemají kognitivní poruchu, je správné cvičit. Musí to brát ale jako zábavu, ne mučení. Pokud se však u lidí vyvine porucha paměti, je dobré, pokud jsou ochotni se z vlastní vůle zapojit do těchto her. V případě, že ne, radím tyto lidi do ničeho nenutit, protože by je to pouze frustrovalo. Oni vědí, že zapomínají a vy je tlačíte přesně do toho, co nemají rádi.

Co tedy můžeme při stárnutí udělat pro ochranu mozku?

Je důležité žít duševně stimulující život. Zapojit se do počítačových aktivit, čtení, řešení hádanek, hraní různých her. Měli bychom se snažit vystavovat náš mozek různým podnětům, od vůně lesa přes pohled na hory až po chuť oceánu. To je první věc. Druhou věcí je podle mého názoru fakt, že by lidé měli vést společenský život. Myslím si, že lidé, kteří nemají moc přátel nebo známých a vedou izolovaný život, jsou více ohroženi. Je pro ně snazší se dostat z dosahu reality, což je také problém starších osob. Už nepracují, nemají pestrý rodinný život, neprovozují tolik činností, sledují maximálně televizi nebo čtou noviny. Pokud ztratí zájem, začnou žít v bublině, ve které už nevědí, co je realita světa. A třetí důležitá věc je dostatek fyzické aktivity. Myslím si, že fyzická aktivita je opravdu zásadní. Lidé by se měli věnovat různým druhům sportu. Nemusíte být olympijským vítězem, nemusíte trénovat jako Zátopek, ale můžete sport brát jako zábavu a zkusit si na něj udělat čas. Pro lidi je rovněž důležité, aby byli šťastní a příliš se nerozčilovali.

Jak si chráníte mozek vy osobně?

Zabývám se spoustou duševně stimulujících aktivit. Každý den musím hodně přemýšlet, plánovat a řešit různé problémy. Jako šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) mám svou laboratoř, proto se pravidelně zabývám i výzkumem a přemýšlím o dalších experimentech. Mám rád knihy, čtu také hodně vědeckých prací, rád se dívám na televizi a hraju hry, oblíbené mám například šachy. Mám rád hádanky a především mám rád lidi. Možná je to ovlivněné tím, že jsem neurolog zabývající se chováním a kognitivními funkcemi, lidé tedy ke mně chodí a mluví o všech druzích problémů, které mají. V neposlední řadě se snažím být zdravý. Samozřejmě nedělám všechno zdravě, jako každá jiná lidská bytost mám své chyby, ale snažím se hodně chodit, cvičit a rád běhám. Mám rád lyžování, tenis, příležitostně golf.

Chrání před poklesem kognitivních funkcí inteligence, protože máte větší kognitivní rezervu?

Spíše než inteligence, kterou nelze přesně definovat, chrání vzdělání. Vzdělání je rozhodně ochranným faktorem. Lidé, kteří mnoho let studovali, a kteří i později žijí mentálně stimulujícím způsobem života, mají obvykle větší kognitivní rezervu, a dokonce i když onemocní, vyrovnávají se s onemocněním lépe, než ti, kteří tuto rezervu nemají.

Jaké omyly existují v neurologii, pokud jde o kognitivní poruchy spojené se stárnutím?

Řekl bych, že dva. Za prvé, že jde o fyziologický proces. Ve staré Evropě, tedy například v České republice, Rakousku nebo Slovinsku, možná více než ve Spojených státech nebo v Japonsku, si lidé myslí, že když stárnete, musíte zapomínat. To však není pravda. Jak bylo prokázáno mnoha studiemi, stárnutí neznamená ztrátu paměti, ztráta paměti při stárnutí znamená onemocnění. Druhou kontroverzí je skutečnost, že dříve lidé dávali zapomnětlivost do souvislosti s aterosklerózou, což také není pravda. Alzheimerova choroba nemá nic společného s ucpáváním cév. Cévní onemocnění mozku může způsobit kognitivní poruchy a může přispět k Alzheimerově chorobě, ale primární příčinou Alzheimerovy choroby není cévní onemocnění.

Jaký úspěch ve své vědecké kariéře považujete za největší?

Když jsem asi před deseti lety zjistil, že určitá část mozkových buněk souvisí s Alzheimerovou chorobou. V mozku máte různé buňky, které můžete rozdělit na tři typy jednobuněčných, které pocházejí z progenitorových kmenových buněk mozku, a ostatní pocházející ze žloutkového váčku. V mozku máte gliální buňky, kterých je víc, pak neuronové buňky, tedy skutečné mozkové buňky, kterých je méně. A tyto skutečné mozkové buňky mají tělo a dlouhé výběžky, které mohou být například v míše. Výběžky mohou být dlouhé až jeden a půl metru, mohou dosahovat až k vašemu palci u nohy. Moje práce ukázala, že změny v těchto výběžcích jsou u Alzheimerovy choroby běžné a jsou nějakým způsobem spojeny s vývojem onemocnění. Nyní studuji mechanismy, kterými tyto změny mohou přispět k Alzheimerově chorobě nebo traumatickému poškození mozku.

A co vaše přání do budoucna?

Z pozice vědce bych chtěl vědět, proč vzniká Alzheimerova choroba. Proč k onemocnění dochází častěji při stárnutí. Jako neurolog nebo neurovědec bych si přál mít lék, abych mohl pacientům více pomoci.

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:14:54 +0000
JAK PŘEDAT ŽÁKŮM INFORMACE O MOZKOVÉ MRTVICI A INFARKTU? PROJEKT HOBIT SE STAL VZOREM PRO OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/903-jak-predat-zakum-informace-o-mozkove-mrtvici-a-infarktu-projekt-hobit-se-stal-vzorem-pro-ostatni-evropske-zeme http://v15.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/tiskove-zpravy/903-jak-predat-zakum-informace-o-mozkove-mrtvici-a-infarktu-projekt-hobit-se-stal-vzorem-pro-ostatni-evropske-zeme Tisková zpráva, 18. 8. 2017, Brno

Vzdělávací program HOBIT, jehož cílem je zvýšit povědomí o cévních mozkových příhodách mezi studenty, byl vybrán jako příkladná preventivní kampaň do publikace, kterou vypracovala King´s College London s Evropskou aliancí pro cévní mozkové příhody (SAFE). Projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se tak stal pro evropské země vzorem, jak efektivně předat žákům informace, vedoucí k záchraně života při vzniku srdečního a mozkového infarktu.

Program HOBIT vyvinutý a vedený Cerebrovaskulárním výzkumným týmem FNUSA-ICRC byl zařazen do publikace “The Burden of Stroke in Europe” jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách (CMP). Publikaci, která shrnuje stav péče o CMP v Evropě, byla mimo jiné představena v Evropském parlamentu jako nástroj zvýšení zájmu politiků o  hrozbu, kterou cévní mozkové příhody představují pro společnost. „Jsme velmi hrdí, že se povědomí o naši práci dostává za hranice České republiky a je příkladem pro zahraniční kolegy. Je to pro nás skvělá zpětná vazba, že projekty, které děláme, mají smysl a plní svůj účel,“ uvedla manažerka programu HOBIT Hana Pokorná.

V České republice zemře na cerebro a kardiovaskulární onemocnění, tedy na mozkovou mrtvici a infarkt myokardu, každý druhý člověk. Přestože moderní medicína může mnoho úmrtí a následků odvrátit, lidé musí vědět, jak na vzniklé příznaky rychle a správně reagovat. „Vzdělávací kampaně zaměřené na dospělé se nám ukázaly jako téměř neúčinné, proto se naši odborníci čím dál více zaměřují na vzdělávání dětí ať již na základních, či středních školách,“ vysvětlil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Martin Pavlík.

Inovativní e-learningový program HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT, který v roce 2013 odstartovalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, je určený pro žáky základních škol a studenty víceletých gymnázií. Cílem projektu je předat žákům pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním nebo mozkovým infarktem. Platformu HOBIT již v současnosti využilo 75 škol a přes 5 000 žáků z celé České republiky.

Od února 2017 je navíc zdokonalená verze platformy dostupná zdarma všem školám v ČR.

https://projekthobit.cz/index.php/cz/

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA tel.: 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR specialista FNUSA-ICRC tel.: 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

HOBIT

]]>
jirina.kapcarova@fnusa.cz (Jiřina Kapcárová) Tiskové zprávy Thu, 04 Jan 2018 16:14:02 +0000